Akicon 2019 z pohledu infostánkařky

16. listopadu 2019 v 14:09 | Kirachan

Opět se letos v říjnu (25.10.2019 - 27.10.2019) konal v KC Zahradě Akicon, tentokrát se nesl v duchu tématu "Všechno je špatně".

Již poněkolikáté jsme se s Geontem zúčastnili Akiconu jako staffáci. Geont měl letos obě směny promítání až pozdě v noci (od půlnoci do čtyř do rána) a šel v pátek ještě do práce. Já jsem si na pátek vzala dovolenou a vzhledem k tomu, že jsem měla hned první směnu od 16:00, jsem jela letos poprvé na Akicon dřív než Geont. S menším zpožděním Student Agency jsem kolem třetí dorazila do KC Zahrady, kde jsem se pozdravila s Veve a dalšími a uložila si věci do Zázemí pro pořadatele.

Staff jmenovky

Pátek 25.10.2019

Tentokrát jsem měla na Infostánku směnu s Mitculkou, která na infostánku dělala poprvé. Nebylo to ale vůbec znát a velice rychle se zapracovala. Ero nám ukázal, jak udělat notifikace v aplikaci. Staffáci se u nás jako vždy nahlásili na začátek směny a upozorňovaly jsme na to, aby si staffáci od nás předané jmenovky odpípli u kasy. Pár lidí se nás ptalo na mapky s cestou do tělocvičny na přespání, ale bohužel jsme je nedostali. Seznam přednášejících od Blizzy se k nám dostal s menším zpožděním, DanQ dodatečně na poslední chvíli nahlásil pár hostů, jinak to šlo celkem hladce. Po vpuštení lidí do KC Zahrady s menším zpožděním, si u nás návštěvníci fixama podepisovali jmenovky. Ximara na nás jako správna vedoucí infostánkařů dohlížela a hodně nám pomáhala. V průběhu směny s námi několikrát řešila Dračice Were, kam umístit Dračák a Xim jí pomohla pak vytisknout směrovky k Dračáku, který se nakonec z důvodu nedostatku místa umístil do tělocvičny v druhém patře. Někdy kolem šesté dorazil Geont, přinesl z občerstvení pro orgy tousty a po konci směny jsme se společně vydali na první bod programu.

Dračice Were a spol. nesou desky na Dračák, autor fotky: Mitculka

Jako každoročně Grekem pořádaný Animestop fungoval na tom principu, že jsou 3 poradci a 3 soutěžící, kteří jsou v systému náhodně přiřazeni do dvojic a sbírají body. Až na konci soutěže se zjistí, kdo je s kým spárovaný a která dvojice vyhrála. Hraje se na 7 kol. Opět zde padly zajímavé otázky. Dozvěděli jsme se třeba o tom, že ve výstavbě Třech soutěsek bylo použito nejvíc betonu nebo o mýtu mikrovlnné setrvačnosti. Z ukázek mě nejvíc pobavila ukázka z anime Made in Abyss, kde zkoušeli výdrž robota i pomocí zavedení anální sondy. :D Pravidelný soutěžící Ibrahim letos poprvé zasedl na místě poradce a šlo mu to velice dobře.

V Malém sále jsme ještě zůstali na Sušenčinu přednášku Japonský pornoprůmysl včera, dnes a zítra. Geont po chvíli usoudil, že tohle není přednáška pro něj a odešel. Mě asi po půlce přednášky přemohla únava a taky jsem opustila Malý sál. Bohužel mě tentokrát asi poprvé Sušenčina přednáška moc nezaujala. Přišlo mi, že byla nervózní a zřejmě si to nestihla pořádně připravit. V prezentaci měla hromadu nezáživného textu a postrádalo to vtip, na který jsem od Sušenky zvyklá. Moc mě to mrzí, protože Sušenka a její ero témata přednášek pro mě vždycky byla zárukou kvality, asi měla výjimečně špatný den nebo mi to prostě jen nesedlo. Nedělní Sušenčina anime poznávačka mě naopak bavila.

Jelikož v zázemí pro pořadatele už pro nás nebyl dostatek místa na spaní (sloužilo to jako spací místnost i sklad zavazadel zároveň), přesunuli jsme si s Geontem věci do Velkého sálu a společně s pár staffáky a jedním účastníkem s Golden vstupenkou jsem šla spát. Bohužel docela dost lidí tam chrápalo a i přes použití špuntů do uší jsem se kolem čtvrté ráno probudila a šla za Geontem do Malého sálu, kde mu akorát končila směna na promítání. Zavedla jsem ho do Velkého sálu a pokusili jsme se ještě chvíli spát.

Sobota 26.10.2019

Docela brzy jsem se probudila. V sobotu jsem neměla směnu na infostánku a měla celý den na užívání si programu. Přesunuli jsme s Geontem zpět věci z Velkého sálu do Zázemí pořadatelů.

První směnu na infostánku měla Mitculka a mám pocit, že jsem docela dost času prozevlila v zázemí pořadatelů, kde jsem se v občerstvení nasnídala, na infostánku ( i když jsem neměla směnu) nebo jsem si procházela stánky a nakoupila nějaké věci. Mimojiné jsme si s Geontem koupili komiks Zpráva pro Adolfa od Osamu Tezuky a já si koupila na zkoušku zlevněný první díl Útoku titánů. V Japonské cukrárně jsme si dali od každé pochutiny něco a opět všechno bylo výborné. Geont pak jel k Abbemu a já zůstala v KC Zahradě.

Dango a mochi z japonské cukrárny

V 11:00 začínala ve Velkém sále Nagatina přednáška Proč Konfucius může za jaoi? Obsah přednášky byl docela poodobný Sušenčině páteční přednášce, akorát tentokrát to bylo více zaměřené na homosexuály a přednáška nepostrádala vtip. Přijde mi, že se Nagat postupně v přednášení zlepšuje a mile mě překvapila. Málem jsem mohla získat Akibony, ale nevěděla jsem autora Příběhu prince Genjiho a měla tím pádem smůlu.

Konfucianismus a ženy

Ve Velkém sále jsem ještě zůstala na Grekovu přednášku Otaku jsou "úžasní", na kterou jsem držela místo Mitculce. Akicon bez návštěvy Grekovy přednášky by pro mě nebyl správným Akiconem a jako vždy jsem si to nemohla nechat ujít. Grek opět pobavil, nejvíc mě šokoval rozbor toho, jak se otaku složitým způsobem za využítí Šinkansenu i letadel dokázali v jeden den dostat na všechny koncerty K-ON v různých částech Japonska (konkrétně v Tokiu, Kjótu, Ósace, Nagasaki a Sapporu) jenom, aby v každém městě získali jedinečný merch. Docela mě udivilo, že na to někteří šli takhle složitě a draze a raději se nedomluvili, aby s sebou každý vzal např. někoho ze sourozenců, který o merch nestál, a pak si později merch z různých měst mezi sebou vyměnili. Údajně takhle jeden z otaku vzal s sebou sourozence, kterého bohužel na této akci uviděli jeho spolužáci a vzhledem k negativní konotaci otaku v Japonsku mu to pak "dali sežrat" a šikanovali ho. Grek mě i tak trochu dojal jeho zmínkou o tom, jak jsme jako otaku značně přispěli do sbírky na kocourka Čertíka, který se pravidelně v KC Zahradě vyskytoval. Grek asi poprvé při přednášce nepřetahoval. :D

Po Grekově přednášce jsem se společně s Lusi, Jarníkem, hitomi a jejich kamarádem přesunula na oběd do obchodního centra na Chodově. V průběhu oběda se k nám přidal i Geont, který se byl osprchovat u našeho kamaráda Abbeho a odvezl k němu nějaké naše věci. Dopřáli jsme si s Geontem ještě dortíky z Ovocného Světozoru, já nakoupila v Comics Pointu a vrátili jsme se zpět do KC Zahrady.

Tam jsme si vystáli pořádnou frontu na Lusiinu přednášku Čaponsko ve Velkém sále, docela hodně jsme se ve frontě zdrželi, protože ve Velkém sále zrovna probníhala Cosplay soutěž a museli jsme počkat než všichni odejdou. Bohužel jedny z dveří ze sálu byly zastavěné prodejním stánkem a vzhledem k malému prostoru KC Zahrady zřejmě není možné to udělat tak, že by se využily jedny dveře pro odchod a druhé pro příchod návštěvníků.

Lusiina přednáška zahrnovala 20 bodů s návody, jak si přiblížit Japonsko v České Republice. Například si můžeme vyrobit záchodové pantofle (kdyby někdo nevědel v Japonsku se chodí na WC zásadně ve speciálních pantoflíc a nesmí se v nich chodich po bytě), Hanami nahradit piknikem pod rozkvetlou třešní anebo si místo Tokijské věže zajít na Petřín. Lusi zahrnula i fotografie s příklady, kdy sama některé návody vyzkoušela. Vyhrála jsem od Lusi Akibony za odpověď týkající se fotokoutků. Lusiina přednáška mě moc bavila a nemám jí co vytknout.

20 bodů, jak si přiblížit Japonsko v ČR

Poté jsme se s Geontem přesunuli do Malého sálu na Schrödingerův gayming od Blizzy s Mešitkou. Tahle dvojice mívá pravidelně přednášky na gay tématiku, ale ač jsem fanynkou všeho teplého, viděla jsem je letos přednášet poprvé. Blizzy s Meštikou shrnuli některé hry, kde se dá hrát za homosexuální postavu. Například Dragon Age nebo Assasin's Creed. Já se v hrách moc nevyznám a paradoxně s tím má větší zkušenosti Geont, který kvůli mě pořídil Dragon Age 2 a hrál za gay Fenrise místo mě. :D I přes neznalost her mě přednáška bavila.

Večer jsme společně s naší partou vyrazili do hospody. Tentokrát padl výběr na Pivovar Spojovna, protože naše dříve oblíbená Blanice už nevaří nic kromě pizzy a dost se to tam zhoršilo. Dala jsem si černé pivo Šeberovský fešák 14, které v sobě mělo čokoládové tóny. Podávalo se společně se slanou čokoládou a musím říct, že po jejím pozření pivo dostávala chuť piva ještě úplně jiný rozměr. Jídlo měli taky výborné a můžu doporučit tento pivovar všema deseti. Nechali jsme jim asi největší dýško, co jsme kdy v hospodě dali a měli to rozhodně zasloužené.

Šeberovský fešák 14

Geont měl v noci opět směnu promítání v Malém sále od půlnoci do čtyř do rána. Ze soboty na neděli se ale měnil čas a měl tím pádem ještě o hodinu delší směnu.

Neděle 27.10.2019

Ráno jsme s Geontem šli na Sušenčino Poznej anime podle obrázku. Každý jsme dostali papír, kam jsme psali názvy anime ke slidům, bylo jich asi kolem stovky a musím říct, že to bylo hodně těžké a většina z nás znala minimum. Ale i tak nás to oba moc bavilo a Geont pořád něco vykřikoval. Nakonec se záskanými 19 body vyhrál třetí místo a dostal od Sušenky Akibony (pro neznalé: Akibony jsou speciální měnou platnou pouze na Akiconu, za kterou se dají "koupit" věci na Akikrámě). Musím říct, že hodně anime vypadalo zajímavě a ráda bych si je pak zkoukla. Kvíz byl super. Akorát se docela stydím, že jsem si u některých anime nevpomněla na název, i když jsem je viděla. Jasným vítězem byl DanQ. Je dlouholetým fanouškem anime a zjevně má narozdíl ode mě sloní paměť.

Odskočila jsem si na Akikrám, kde jsem si vyzvedla orgovské triko. Geont nejdřív omylem dostal dámské M a nevšiml si toho, po mém upozornění ho pak šel vyměnit za pánské. Musím pochválit vzhled orgovského merche, líbil se mi mnohem víc než ostatní merch.

Trička pro pořadatele

V Malém sále jsme zůstali na přednášku Osamu Tezuka - Bůh mangy od DanQ. Dozvěděli jsme se, že Osamu Tezuka byl více než plodný autor. Za svůj život udělal přes 700 svazků mangy a 200 000 stránek Storyboardů. Osamu Tezuka začínal tvořit již ve svých 17 letech a zaslouží si obdiv. Geont vyhrál během přednášky další Akibony. Ibrahim nám ještě daroval svých 100 Akibonů, když nás slyšel, jak se s Geontem bavíme, že nám chybí na koupi hrníčku v Akikrámě, za což mu patří velký dík. Šla jsem se po přednášce podívat do Akikrámu a bohužel už měli jenom jeden plecháček, který měl kaz. Nakonec si potom tedy Geont vybral DVD Padlí hrdinové.

DVD Padlí hrdinové

Já jsem pak pospíchala na poslední směnu na Infostánek, kde se bohužel řešila nepříjemná informace, že někdo propíchal gumy u aut parkujících v okolí KC Zahrady. Byla zničena pouze auta s mimopražskou SPZ. Přes Dračici Were jsme pak poslali jejího známého, který byl bohužel obětí tohoto hromadného poškozování aut, aby se domluvil s Akiko a Yarche o oznámení na policii. Policie prý nejdřív řekla, že nemá čas to řešit a z tohoto důvodu se snažilo pak vedení Akiconu přimět všechny lidi, aby poškození auta na policii nahlásili. Díkybohu, že náš kamarád Střep parkoval na parkovišti u Lidlu, kde mu auto nikdo nepoškodil. Přijde mi smutné, že někdo má až takový vztek kvůli zabranému parkovacímu místu a má potřebu něco takového udělat. Doufám, že pak pachatele chytili.

Po konci směny jsme ještě s Geontem zašli na Zakončení, kde jsme se dozvěděli, že se letos prodalo 1200 vstupenek (zahrnující i jednodenní vstupenky), probraly se nejaké nedostaky a Malman předal plakát se vzkazy na počest rozloučení s NatsuConem.

Organizátoři nám také prozradili téma dalšího Akiconu, které bude "Už jsme na to staří".

Tříhlavá saň se dvěma ocásky (Blizzy, Brambor, Akiko Yarche, Devyx)

Klady a zápory

+ Erova aplikace s notifikacemi.

- Absence mapek, jak se dostat k tělocvičně na přespání. Za moji první směnu se na ně ptalo jen pár lidí, ale pak jsem slyšela od dalších staffáků z Pokladny a Infostánku, že mapky návštěvníci hodně postrádali.

+ Fluffy deky pro infostánkaře. Jsou to ty nejhebčí deky, na které jsem kdy sahala a patří velké díky, že je můžeme na infostánku mít, když tam od vchodových dveří docela táhne.

- Neměli jsme na Infostánku pořadače na papíry a krabičku na klíče jsme sehnali za pochodu. Příště bychom měli být prozřetelnější a připomenout se, aby nám to Yarche a spol. vzali.

- Duplicita jmenovek pro lidi, kteří měli více funkcí. Třeba Sušenka byla jako přednášející a staffák starající se o úklid. A takový Abbe měl tuším 3 jmenovky a bohužel se mu tuším omylem zrušil nahraný merch na všech jmenovkách. Ale myslím, že se všechno vyřešilo a tričko pro organizátory dostal. Chápu, že saň má toho hodně na starosti s organizací a holt si toho nevšimli.

- Seznamy staffáků a přednášejích nebyly podle abecedy a zdržovalo se pak kvůli tomu hledání. Seznam přednášejících nám dodala Blizzy až po nějaké době. Tady platí to samé jako u duplicity jmenovek. Opět chápu, že se to dělalo na poslední chvíli. Hlavní je, že jsme ty seznamy dostali.

- Špatné číslo na Brambora v manuálu pro infostánkaře. Při kontrole čísel uložených v telefonu a na manuálu jsme zjistili, že u Brambora se číslo liší. V domnění, že je číslo v manuálu spravné, jsme zavolali Devyxe, aby opravil číslo v telefonu, načež jsme zjistili, že to číslo v manuálu je špatné. :D Naštěstí jsme pak zjistili správné číslo.

- Neměli jsme číslo na Malmana, ani jsme ho neměli napsaného ve staffácích a potřebovali jsme s ním pořešit Cosplyš. Díky bohu ho měla Mitculka přidaného na Facebooku a podařilo se nám ho kontaktovat.

+ Pořadatelský merch měl krásný vzhled a byl to příjemný bonus za podílení se na organizaci. Chválím i vymyšlení, že se dal vyzvednout až v neděli, kdy už bylo jasné, že daný člověk na své směny opravdu přišel a měl ten merch zasloužený.

+ Výprodej merche z minulých ročníků Akiconu a NatsuConu. Přišlo mi to jako super nápad udělat akci, kdy trička a tílka stály pouhých 150 Kč nebo 100 Kč a byla ještě akce s levnějším tričkem zdarma k dražšímu tričku. S Geontem jsme si pořídili jedno pánské tričko, dámské tričko a 2 dámská tílka. Pak jsem si ještě koupila frisbee z NatsuConu.

- Zmatky na Akikrámě. Několikrát nám chodili lidi z Akikrámu nahlašovat, jak nemohou najít merch, co si návštěvníci objednali, a pak ho najednou našli. Nejdřív opomněli vystavenou mikinu, a pak krabici s dalším merchem nacházející se pod stolem. Byla jsem z toho zmatená a nevím, jestli nakonec něco chybělo nebo ne. Chápu to, jsme jenom lidi a každý se může splést.

+ Achievement game se přesunula z NatsuConu na Akicon.

- Propagace Achievement game. Blizzy vylepovala cedulku o Achievement game až v sobotu, což by podle mě mělo být vylepené už od začátku Akiconu. Nějak jsem si ani moc nevšimla, že by lidi měli papíry na Achievementy a plnili je. Zajímalo by mě, kolik návštěvníků se nakonec zúčastnilo Achievement game.

- Sprchy neměly označení, pro jaké pohlaví mají být. Přišlo se na to až v sobotu a Xim tenhle fakt opravila.

- Nepořádek na WC. Nechápu, že jsou holky takový prasata, co všude nechávají válet po zemi kusy toaleťáku. Fakt by mě zajímalo, co s tím toaleťákem dělají. Několikrát jsem to hlásila úklidu a snažila se vyhodit ten poházený toaleťák válející se v kabince, na kterou jsem zrovna šla. Za tohle organizátoři podle mě nemůžou. Prosím návštěvníky, ať se trochu víc snaží udržovat pořádek.

+ Občerstvení pro pořadatele. Přidalo se i ovoce, zelenina, muffiny a tuším kuskus. Já jsem využila jenom tradičních toastů.

- a + Zázemí pro pořadatele slouží jako sklad zavazadel pořadatelů a i místo na přespání. Je fajn, že máme místo pro odložení zavazadel a místnost, kde můžou pořadatelé spát i přes den, když ve Velkém sále běží program, ale bylo to tam jak na překážkové dráze, abychom se během dne vůbec dostali ke svým věcem. S Geontem jsme každý den přenášeli svoje věci jak kočka koťata mezi Zázemím a Velkým sálem a podařilo se nám ztratit moje tenisky. I přes fakt, že jsme je několikrát hledali v Zázemí, jsme je nemohli najít. Prosím pak organizátory, ať nám napíšou, jestli by byla možnost je poslat poštou nebo vyzvednout. Ať si lámu hlavu sebevíc, nenapadá mě, jak tuhle situaci se Zázemím pro pořadatele vyřešit. Vzhledem k nedostatečnému místu v KC Zahrada asi není možnost, jak udělat zvlášť místnost na spaní pořadatelů a na skladování zavazadel.

- Přecpání v Atriu po skončení Cosplay soutěže. Jak jsem již psala výše, škoda, že nejde použít i druhé dveře, co byly za prodejním stánkem, ale opět je to podle mě nemožné vzhledem k nedostatku prostoru v KC Zahradě.

+ Pořadatelé mohou spát v KC Zahrada. Díky spaní na místě jsem navštívila na moje poměry hodně bodů programu.

+ Program mi přišel pestrý.

- a + Stánek s mangou a knihami byl až od soboty. Pro některé jednodenní návštěvníky to mohla být nevýhoda, ale chápu, že když neměl prodávající v pátek čas, tak se nedá nic dělat. Jsem ráda, že tam stánek měli a prodávající byl milý. Společně s jednou návštěvnicí a prodávajícím jsme tam řešili nedostatečnou propagaci mangy To bylo tvé jméno, kterou jsem v knihkupectví objevila jenom náhodou a mrzelo ho, že o vydání téhle mangy v nakladatelství Egmont nevěděl a tím pádem ji nesehnal na prodej na Akiconu.

- Poničení aut u některých návštěvníků. Za tohle organizátoři vůbec nemůžou a okamžitě se tenhle problém snažili řešit s policií. Mrzí mě tohle hrozné chování zřejmě nějakého obyvatele v okolí.

- Hodilo by se dát vědět lidem, do kdy si mohou v neděli nechat věci v tělocvičně ve 2. patře v KC Zahradě. Padl na to nespočet dotazů na Infostánku. Taky mě mohlo napadnout to třeba napsat jako notifikaci do aplikace.

- Absence soutěže v Playbišíkovi. Dvakrát jsem vyhrála soutež z Playbišíka (za nejoriginálnější vybarvení obrázku a spočítání karet na obrázku) a mrzelo mě, že letos už tam soutěž nebyla. Zřejmě to bude způsobeno nedostatečnou účastí. Loni jsme se tuším zúčastnili jen 4.

+ Rychlé vydání záznamů z Akiconu. Jsou už k dispozici na Youtube a mohla jsem vás tím pádem odkázat na většinu bodů progamu, co jsem navštívila.

+ Ximara jako vedoucí Infostánku. Vyšla nám maximálně vstříc s rozdělením směn a často nám pomáhala na Infostánku v průběhu akce.

+ Fajn organizátoři. Nesetkala jsem se s nepříjemným staffákem a jako každoročně orgové měli plné ruce práce a bylo vidět, že se snaží udělat Akicon co nejhezčí.

Shrnutí

Může se zdát, že jsem si na letošním Akiconu našla hodně záporů, ale většina z toho jsou spíše maličkosti, které běžný návštěvník ani nemá šanci postřehnout. Je to spíš tak trochu moje hnidopištví a chtěla jsem jen poukázat na to, co by se třeba do budoucna dalo zlepšit. Letošní Akicon jsem si užila a už se těším na další ročník. Moc ráda jsem zase viděla všechny kamarády a děkuju organizátorům za pořádání téhle super akce. Na viděnou příští rok. :)





 

Animefest 2019 z pohledu Cosplay šatnářky

13. června 2019 v 21:27 | Kirachan |  Akce
autorka obrázku: Etuta

Letos jsme se s Geontem rozhodli navštívit Animefest, a to poprvé jako organizátoři. Já byla na Animefestu potřetí (podruhé na Výstavišti) a Geont jel na Animefest po 10 letech. Předloni jsem dostala na AF volnou vstupenku od Ximary, která ji získala za podílení se na vytvoření časopisu Festzin. Ptala jsem se Ximary na tuto možnost i na tento rok a Ximara nám místo toho nakonec nabídla místa na Cosplay šatně. Ušetřených 700 Kč za vstup za osobu bylo dostatečné lákadlo, abychom se i na tomto conu (orgovali jsme na Natsuconu a Akiconu) zařadili mezi organizátory. Už před začátkem conu jsme počítali s tím, že z programu příliš neuvidíme a strávíme Animefest spíš pracovně nebo budeme s přáteli v hospodě. I přes nedostatek volného času se nám podařilo navštívit alespoň 2 body programu.

Pátek 24.5.2019

Fail a zpoždění u ČD
Jelikož jsme měli nasbíraných hodně bodů u Českých drah, zvolili jsme jako dopravní prostředek z Liberce do Brna jejich vlaky. Cesta z Liberce do Pardubic proběhla bez problémů. Z Pardubic do Brna byl vlak tak narvaný, že lidé stáli v uličkách a prostoru těsně u dveří. Od průvodčí jsme se dozvěděli, že vypravili jiný vlak, než původně měli. Byl tuším o vagón kratší a ČD tímto absolutně nezvládli vyřešit páteční špičku. Údajně raději dali kratší vlak s 1 průvodčím místo toho, aby zaplatili 2 průvodčí a obstarali odpovídající počet míst. Tyto zhoršené podmínky cestování nám alespoň vynahradila velice příjemná průvodčí. Pro příště by se hodilo nějak pořešit s ČD, případně Student Agency (u SA bych se případně mohla zkusit zeptat) posílení spojů ve vytížené časy na cestu na a z Animefestu, jak dobře navrhl Honza135 ve svém reportu. :)

Fail s Geontovou visačkou
Díky ČD jsme dorazili na Animefest až přibližně v šest večer. U vstupu pro orgy jsme předložili naše orgovské vstupenky a k velkému překvapení jsme zjistili, že nastala nějaká chyba v systému a Geontova orgovská visačka byla omylem vydána někomu jinému. Geont se pak i prokazoval občankou, že to je opravdu jeho vstupenka a dostal prázdnou kartičku, kam si dopsal nick a lístek pro odškrtnutí vydání jídla pro orgy. Na visačkách se uváděly i kódy směn, naštěstí jsme většinu směn měli pod stejným kódem, který jsem měla na visačce já. Případně šlo dohledat kód směny na stránkách Hryzu.
Vybrali jsme si každý pásku do jedné ze 4 frakcí. Geont zvolil Patrona, který mu vyšel v kvízu. Já jsem kvíz nezaregistrovala a zvolila jsem pouze barvy a názvu Živel. Vzali jsme si 1 program a 1 Festzin. Až později jsem z reportů zjistila, že se některým návštěvníkům se dávaly tašky, kde měli i magnetku. Dost mě mrzí, že my jsme ji nedostali. Zrovna magnetky sbírám a hodně by mě potěšila.

Geontova improvizovaně vytvořená visačka XD

moje visačka

Začátek Animefestu
Po odbavení u vstupu jsme se vydali hledat sál C, ve kterém se v pátek vydávala každému orgovi baget(k)a k večeři. V sálu C jsme si i mohli odložit naše zavazadla a po posilnění baget(k)ou jsme se vydali prozkoumat další zákoutí Animefestu.
Krátce po příchodu jsme potkali liberecké otaku a prohodili s nimi pár slov. Volala jsem Sakuře, jestli bychom se mohly sejít, abych jí mohla předat dárky. Bohužel jsem zjistila, že měli v pátek autonehodu (naštěstí se jim nic nestalo) a domluvily jsme si setkání až na sobotu.
Narazili jsme na Fensteho s Vojtou u stánku s prodejem Figubo a chvíli si povídali. Až později jsme zjistili, že Vojta bude také přespávat u Ximary s ledmanem a má tam už dlouho dopředu zamluvený gauč. :D

Zamířili jsme zpět do Kongresového centra na Hafiho přednášku 2. světová válka z pohledu Japonska a život císaře Hirohita. Před sálem Ase táhla fronta až k sálu C. Geontova obavy, že se nedostaneme do sálu a bude tam vydýcháno, se naštěstí ukázaly jako chybné. Při vstupu do sálu se Geont chtěl vzdát místa ve prospěch někoho jiného, ale Ramoth u vstupu zavelela, že Geont musí jít a neměl šanci odporovat. :D
Na Hafiho přednášku jsem byla hodně zvědavá, jelikož se s ním známe z Liberce. Slyšeli jsme ho přednášet poprvé. Přišlo mi, že byla na jeho přednesu znát nervozita. Myslím si, že je ještě potřeba, aby se Hafi "otrkal" a zkusil si přednášek víc. Taky by se hodilo přednášku nějak ozvláštnit. Černobílá prezentace a přednes mi přišly monotónní. Z faktické stránky bohužel nedokážu ohodnotit správnost informací. Po konci přednášky jsme ještě s Hafim prohodili pár slov. :)

Pivovarská a přespání
Vyzvedli jsme si naše zavazadla a vydali se do hospody, odkud jsme pak rovnou měli jet ke Ximaře.
Od osmi večer jsme měli s kamarády rezervaci v Pivovarské. Když jsme viděli malé porce jídla u kamarádů za předražené ceny, byli jsme rádi, že jsme měli orgovské baget(k)y a jídlo si s Geontem vůbec neobjednávali. Pivo měli hodně silné a dost jsem pak bojovala s únavou. Po následné domluvě jsme se odebrali s Vojtou přespat ke Ximaře s ledmanem. Bohužel náš noční rozjezd kontrolovali revizoři, kteří vypadali jak přepadové komando. :D Pak nás revizoři na hlavním nádraží poslali do jiného autobusu, jenž byl totálně narvaný a nevšimli jsme si, že vzadu byl přistavený ještě další bus, do kterého bychom se vešli. Čekali jsme cca 20 minut na další spoj, propadly nám s Geontem jízdenky a museli jsme si kupovat další. Ihned po příjezdu mi Geont nafoukl matraci a odebrala jsem se k vytouženému spánku. Geont si ustlal na gauči s Vojtou. :D

Sobota 25.5.2019

Směny na Cosplay šatně, oběd, nákupy
Po zvládnutí ranní hygieny jsme se kolem deváté vydali od Ximary do Výstaviště na Animefest.
Měli jsme s Geontem ten den společné směny na Cosplay šatně od 10:00 do 12:00, od 12:00 do 14:00, a pak ještě od 16:00 do 18:00. U každé směny se vždy nahlašoval začátek a konec směny na Infostánku.
V průběhu směny jsem ještě rychle zašla pro stravenky pro orgy do Kongresového centra k vstupu, které jsme v pauze využili k pořízení obědu v jídelně. Já jsem si dala kuřecí steak s hranolkami, zeleninou a Colu. Geont měl Penne s nápojem. Musím říct, že jsem s jídlem byla moc spokojená a byla jsem ráda za tento orgovský benefit.
Pak jsme ještě prošli různé prodejní stánky a pořídili si nějaké věci. Koupila jsem si u Veve Animefestí tričko z loňského roku. Platila jsem kartou u terminálu, kde holkám chyběla páska a nevyjela tím pádem účtenka. Měla jsem strach, jestli platba opravdu odešla a několikadenní nezobrazování platby ve výpisu z účtu mě značně znervózňovalo. Naštěstí nakonec platba úspěšně proběhla. :)
Po nákupech jsme se na chvíli posadili, abychom si snědli japonské dobroty. Podařilo se nám zapomenout pod stolem tašku s komiksy od Crew, což jsme si uvědomili až později. Naštěstí taška zůstala, kde jsme ji nechali. Nerada bych přišla o komiksy za cca čtyři stovky.
Při směně na Cosplay šatně nás navštívila Sakura, se kterou jsme prohodili pár slov. Popovídali jsme si i s akai, která nás střídala na směnách na Cosplay šatně. Během směny se na nás přišel podívat i Liči a nabídl nám energiťák. Tímto mu děkujeme. :)

AF 2019 placka

Náš málem ztracený nákup od Crew

Po náhlášení konce poslední směny na šatně jsme se v sálu C občerstvili u Viktora a šli do sálu Morava na Astrakovu přednášku Ghibli známé neznámé. Astrak se věnoval hlavně překladům filmů Princezna Mononoke a Cesta do fantazie. Zjistili jsme, že dané filmy byly přeloženy v několika verzích (pro kino, český dabing a české titulky). Překladatelé vycházeli z anglického překladu. Z tohoto důvodu s množily překladatelské chyby. Došlo i k totálním změnám významu. Například z postavy bez obličeje se stal "Bezpáteřník". Někdy si dokonce překladatelé vymýšleli i repliky navíc.
Za odpovědi na otázky Astrak rozdával Střípky. Grek při přednášce také přispěl se svojí troškou do mlýna a sdělil nějaké své poznatky. Astrakova přednáška se mi líbila a splnila moje očekávání.

Pivní sady
Po Astrakově přednášce jsme se odebrali do hospody, tentokrát do Pivních sadů.
Vyráželi jsme ve skupince s Ximarou. Potřebovali jsme ale s Ličim vybrat peníze v bankomatu KB a odtrhli se tím pádem ještě s Geontem od zbytku skupiny. Hospoda byla tentokrát trochu dál od Výstaviště a při cestě pěšky se k nám připojil ještě Edison.
Po předchozím zklamání z Pivovarské mě Pivní sady velmi mile překvapili. V nabídce měli hlavně burgery, ale nabízeli i toasty a kuřecí stripsy. U toastů i burgerů byly velké porce za přijatelnou cenu.
Po večeři jsme se opět s Vojtou vydali přespat ke Ximaře s ledmanem. Tentokrát jsme s Geontem zakoupili dvoudenní jízdenku, která platila o víkendu pro 2 lidi, což se ukázalo jako skvělá volba.

Neděle 26.5.2019

Cosplay šatna a konec AF
V neděli jsme se opět kolem deváté vydali na Výstaviště, tentokrát s námi jel i ledman. Geontovi začínala směna na šatně od 10:00 do 12:00 a já jsem následně měla směnu od 12:00 do 14:00. Ve výsledku jsme ale byli na směnách vždy oba. Průběh směn byl poklidný, většinou chodili již známé tváře lidí, kteří si několikrát potřebovali něco vyzvednout, a pak to u nás zase nechat. Konec úschovy v šatně měl být půl hodiny po zakončení Animefestu, tedy v 15:30. Všechny jsme v neděli na tento čas upozorňovali a i jsem na šatně na to vytvořila ceduli.
Opět nás na šatně navštívil Liči a zašel nám koupit malý rámen.
V průběhu směny jsme se dozvěděli o failu noční směny, kteří zamkli dveře do šatny zevnitř, a pak zřejmě přelezli ven přes pult. Způsobili tím značné nervy lidem na infostánku, kteří si mysleli, že se ztratily klíče od šatny těsně před koncem Animefestu.
Po nás měl být na šatně jen 1 člověk a vzhledem k množství nevyzvednutých zavazadel jsme s Geontem radši zůstali na šatně až do konce a pomohli. Nakonec lidé chodili průběžně a nával nebyl. Ve tři už jsme měli vydaná všechna zavazadla a mohli jsme skončit.

Občerstvení na AF, Rámen, OM sraz
Po konci směny jsme se ještě stavili v sálu C, prohodili pár slov s Ram a chill. U Viktora jsem si dala za zlevněnou cenu zmrzlinu, ze které už byl spíš koktejl a koupila jsem si u něj Tic Tacy (jako druhá v pořadí za celý Animefest).
Neplánovaně jsme vydrželi až do čtyř a vydali se s Ximarou a dalšími na Rámen, kde měli rezervaci. Měli jsme s Geontem štěstí a vystačily pro nás 2 porce navíc, i když se s námi v rezervaci nepočítalo.
Po Rámenu jsem se vydala k brněnskému orloji, kde jsem měla mít sraz s členy Fóra Orbis Metallum ve Středověké krčmě. Až na místě jsem zjistila, že se Středověká krčma nachází přímo pod sídlem mého zaměstnavatele (Student Agency). :D V hospodě jsem byla spokojená s obsluhou, nestalo se, že bychom byli "na suchu" a servírka byla milá. :)

Středověká krčma u Student Agency

Pondělí 27.5.2019

Cesta domů
Po AF jsme měli s Geontem domluvené přespání u Ximary s ledmanem až do pondělí.
V pondělí jsme se prošli po centru města a následně odjeli vlakem Liberce s přestupem v Pardubicích. Tentokrát se naštěstí žádné přeplnění nekonalo a cestu zpátky jsme měli pohodlnou.

Shrnutí

Klady
Pěkné pásky na výběr frakcí.
FestZIN - hezky zpracovaný časopis se zajímavým obsahem.
Velký výběr prodejních stánků. Četla jsem v jiných reportech, že letos bylo stánků míň. Toto bohužel nedokážu posoudit, jelikož jsem minulý AF nenavštívila.
Páteční večeře a sobotní oběd pro orgy zdarma.
Občerstvení pro orgy v sálu C - zmrzlina, přítomnost klimatizace, Viktorův příjemný přístup k zákazníkům.
Klimatizované prostory - oproti menšímu Akiconu to bylo příjemnou změnou.
Program - kdybych měla víc času, rozhodně bych zašla na víc jak 2 body programu (třeba na Nagat a Greka, kteří byli moc pozdě nebo na Yuffie, která měla přednášku naopak příliš brzo).

AF 2019 pásky - Patron a Živel

FestZIN 2019

Zápory
Chybné vydání Geontovy visačky někomu jinému - zřejmě nějaká chyba v kódu, chtělo by to lepší ověření při vstupu.
Absence pásky v platebním terminálu na stánku s AF merchem - byla jsem jak na trní, jestli jsem tričko opravdu úspěšně zaplatila nebo ne.
Nízká informovanost o Cosplay šatně - většinu AF byla poloprázdná a viděla jsem v šatnách Výstaviště uložené cosplaye.
Neodhadnutí počtu lidí v Cosplay šatně - vzhledem k absenci předchozích zkušeností se to dalo čekat, během pátku a soboty by podle mě stačil 1 člověk místo 2, na poslední směnu před zakončením bych naopak spíš dala 2 lidi namísto 1 člověka.
Stejné umístění občerstvení pro orgy a zavazadel před koncem conu - bylo by lepší, kdyby Viktor dostal nějaké oddělené umístění.

Letošní Animefest jsem si užila a chci navštívit AF i další rok. Klidně opět jako výpomoc na Cosplay šatně nebo někde jinde. :)

Akicon 2018 z pohledu infostánkařky

2. listopadu 2018 v 20:41 | Kirachan |  Akce

Po roce nadešel opět čas konání Akiconu a jelikož jsem tentokrát navštívila víc jak jeden bod programu, rozhodla jsem se opět po letech oprášit blog a napsat report.
Jako již tradičně jsem se Akiconu zúčastnila se svým přítelem Geontem a oba jsme na conu vypomáhali. Geont dělal promítače a já, jak je již patrné z nadpisu, sloužila na infostánku.

Pátek 26.10.2018

V pátek jsme s Geontem vyjeli na con se Student Agency v 16:00 z Liberce. Do KC Zahrady jsme dorazili kolem šesté a po odbavení u vstupu a nákupu v Lidlu na nás v 19:00 čekal první bod programu, kterým byla Grekova přednáška Tak jde čas s anime i fandomem. Nečekaně Grek začal vysvětlením pojmu moe a pokračoval objasněním rozdílu mezi pojmy fanservice a fanabuse, přičemž jsme se dozvěděli, že cliffhanger je jednou z forem fanabuse, kdy diváka napínavým koncem tvůrci přimějí k zhlédnutí další epizody. Grekův projev jako vždy nezklamal, akorát obsahem přednášky nesplnil moji představu, kterou jsem po přečtení obsahu měla. Čekala jsem spíše shrnutí vývinu anime tvorby v průběhu let. Díky upozornění sličné asistentky Sušenky tentokrát Grek přetáhl jen cca o 5 minut a následovala pro nás s Geontem hodinová pauza před Geontovou směnou na promítání v malém sále.

Rozhodli jsme se pauzu využít k občerstvení v krámku v KC Zahradě, kde jsme si koupili toasty. Jako pořadatelé jsme sice měli možnost občerstvení v zázemí, ale kuchař si zrovna odskočil a nechtěli jsme čekat. Po večeři jsme prozkoumali stánky a já si v jednom ze stánků koupila kawaii křečka, který mi připnutý na kabelce dělal společnost po zbytek conu. Ve stánku s občerstvením jsme ukořistili Sakura Matcha Kit Kat a mandlové Pocky.
V mezičase, co se Geont bavil s Abbem o chystaném turnaji v Battletechu v Praze, jsem odchytila Ximaru, která mě krátce zaškolila na zítřejší ranní směnu na infostánku.


Krátce před devátou večer jsme se s Geontem přemístili do malého sálu na Animestop, kde mu měla začít směna promítání. Kvůli přetahování jsme stihli ještě konec přednášky Cože Ty jsi to neviděl?! od Dava. Přednáška obsahovala základní tituly jako třeba Hellsing nebo mnou příliš neoblíbené Blood-C. Prezentace mě příliš nezaujala, protože s obrázky na pozadí byl text místy nečitelný.

Jelikož na soutěž Animestop byl potřeba speciální počítačový program pro přidělování bodů soutěžícím, ujal se obsluhy notebooku devyx. Soutěž moderoval Grek a skládala se ze tří soutěžících a tří poradců z řady pořadatelů (Lusi, Manta a Matěj Račinský). Soutěžící zhlédli ukázku anime a poté odpovídali na otázky spojené s ukázkou a jejím tématem. Odpovědi někdy byly překvapivé. Nečekala jsem, že při polštářových bitvách se může přijít i k závažným zraněním nebo že navrženým rozšířením Comiketu opravdu byla ruská loď. Za každou správnou odpověď získali soutěžící bod a na konci se jejich výsledky náhodně spárovaly s body poradců. V jednoznačném vedení byl Ibrahim, který se soutěže zúčastnil již poněkolité a konečně se dočkal kýženého vítězství. Animestop byl informačně obohacující a zábavný program, jemuž nemám co vytknout.

S Geontem jsme zůstali v malém sále, kde převzal pomyslné žezlo u notebooku a přepínal na Nagatino lusknutí prstů slidy její prezentace na téma Jaoi společnost ve statistikách. Ze statistik z MAL databáze poskytnutých od Matěje Račinského jsme se dozvěděli, že shounen ai a yaoi anime není příliš, Boku no Pico jednoznačně vedlo ve sledovanosti nebo že Yuri!!! on Ice (není shounen ani yaoi anime) mělo větší sledovanost než Junjou Romantica.
Bohužel Nagatina prezentace obshovala prvky, které si nerozuměly s Linuxem. Animace nefungovaly a u jednoho grafu se vůbec nezobrazily roky. Navštívila jsem i Nagatinu obdobnou přednášku na Natsuconu a musím říct, že tentokrát jsem si ji užila víc než napoprvé. Minule jsem zřejmě byla příliš unavená a nedařilo se mi vstřebat informace tak jako tentokrát, kdy mě přednáška bavila.

Následovaly Bleskové přednášky v režii Akiko. Nakonec byly pouze dva příspěvky, oba s úchylnou tematikou. V mezičase jsme se dozvěděli dojmy z cesty do Vietnamu od jednoho návštěvníka. Jako první vystoupil již zmiňovaný Matěj Račinský s přednáškou Jak nesledovat porno ve WR. Přednáška zábavnou formou předala informace, jak se nedá sledovat porno, až nakonec došlo i na tipy, jak to sledovat jde. Druhý příspěvek byl od Were-chan, kterána jednom z návštěvníků předvedla amatérskou ukázku svazování Shibari. Informace o Shibari hojně doplňoval i Matěj Račinský. Po konci příspěvků si Were-chan zkusila na conovém notebooku prezentaci na zítřejší Otaku kvíz, načež zjistila, že stejně jako Nagat jí prezentace pořádně nefunguje a odkazy na otázky se správně neproklikávají. Na půjčeném notebooku od Matěje Račinského vše fungovalo správně.

Po Bleskových přednáškách Geontovi končila směna a odebrali jsme se kolem půlnoci ke spánku do velkého sálu, kde mohli přespávat pořadatelé.

Sobota 27.10.2018

Budíček jsem měla již na sedmou, jelikož jsem měla od osmi směnu na infostánku a potřebovala jsem se ještě upravit a vše připravit. Vyzvedla jsem si v zázemí bedny s visačkami, rozpisy pořadatelů, přednášejících atd. a na šatně rozpisy směn a krabičku s klíči. Při předávání rozpisu směn došlo ke zmatku a nejdřív mi na šatně dali jen jeden ze dvou papírů, což bylo následně opraveno. Párkrát jsem volala Ximaře, jestli můžu vydat visačku s volným vstupem některým osobám, protože mi chyběl rozpis prodejců a chyběli na rozpisech někteří další účastníci s volným vstupem. Bohužel jsem tedy byla nucena věřit, že daní lidé opravdu mají nárok na volný vstup a do rozpisu je dopsala. Za směnu jsem kontaktovala i Yarche, protože bohužel došly visačky pro hosty a externisty a podle Yarchiných instrukcí jsem byla nucena jim vydávat visačky s nápisem prodejce. Jinak byla ranní směna na infostánku vcelku poklidná.

Ve 12:00 mě podle rozpisu směn v konverzaci na FB přišla vystřídat Veve, i když v papírovém rozpisu jsem byla psaná až do 13:00. Ještě jsem se ujišťovala i u Ximary, jestli můžu opravdu už odejít a stejnak jsem ještě nějakou dobu zevlila na infostánku s Veve a zdravotnicí Akierou, protože Geont mezitím zaskakoval na šatně a pomáhal tam Seritě, aby se z toho sama nezbláznila. Bohužel její plánovaná výpomoc bez omluvy nedorazila na směnu a bylo nutné tenhle problém na poslední chvíli nějak vyřešit. Ještě musela tuším Luci nastoupit o hodinu dřív na směnu, aby někdo vykryl čas od jedné do dvou. S Geontem jsme cca ve 13:00 šli společně s Ximarou a ledmanem na oběd do Centra Chodov.

Po návratu z Centra Chodov do KC Zahrady Geont odchytával lidi na pokec a já se vydala do malého sálu na přednášku Wagaši pěti smysly od ČJS. Nakonec na chvíli na přednášku přišel i Geont, ale přednáška ho nezaujala a zase po chvíli opustil malý sál. Já jsem vytrvala a dozvěděla se, z čeho a jak se japonské cukroví vyrábí a jaký tvar cukroví je pro konkrétní roční období typické. Trochu mě zamrzelo, že přednášející nepřinesla nějaké cukroví jako ukázku, když už to mělo být vnímáno všemi pěti smysly.

Dále byl na programu opět náš oblíbenec Grek a jeho další přednáška Zapadlé klenoty anime. S Geontem jsme přišli o něco dřív a stihli ještě konec Iaido: Bojové umění samurajů od Sionnach, kteří trochu přetahovali. Viděli jsme ukázku používání bokkenu (japonského dřevěného meče) a následnou zkoušku v podání organizátora Brambora a jedné slečny z řad diváků. I po krátké chvíli sledování mě tahle ukázka zaujala a zřejmě by mě v celém podání zajímala více než výše zmíněná přednáška o cukroví.

Grekovy Zapadlé klenoty anime byly opravdu zapadlé a neznala jsem ani jeden ze zmiňovaných titulů. I přes Grekův poutavý projev se přiznám, že mě zmohla během přednášky únava a většinu jsem proklimbala. Zapamatovala jsem si tipy na anime Tenshi ni Narumon! a The Big O, které jepříběhově podobné Batmanovi. Zbytek Grekových tipů případně najdete v reportu od Jeoffreyho. Bohužel se z důvodu přetahování na všechny tituly z Grekovy prezentace nedostalo.

PoGrekově přednášce jsme se vydali společně s Cirdanem, Seritou, Veve, Geontem, mitsuki a Prasátkem do Blanice na pivo. Do Blanice jsme každoročně rádi chodili na jídlo, ale letos si na nás přichystali nemilé překvapení a již nevařili, pouze objednávali pizzu, na kterou byla někdy i dlouhá čekací doba.My s Geontem jsme pizzu měli rychle, ale další z nás na tu svoji čekali asi hodinu. Později se i stávalo, že na nás číšníci zapomínali a byli jsme nějakou dobu na suchu. Také změnili nabídku piva a čepovali Březňáka. Nemluvě o tom, že stůl byl ulepený a všichni jsme se neustále pokoušeli odlepovat oblečení a další předměty ze stolu. Celkově jsem z této proměny dříve oblíbené hospody hodně zklamaná a vůbec se nedivím, že tam bylo oproti dřívějšku docela mrtvo. Později se k nám připojila Mitculka a Cirdanova přítelkyně Lucka. V Blanici jsme i přes nepohodlí vydrželi skoro do jedenácti večer.

Po návratu z Blanice do KC Zahrady jsme se s Geontem šli nahoru vysprchovat. Sprchy nebyly označené rozdělením pro kluky a holky, tak jsme šli najednou a neřešili to. Kvůli absenci závěsů ve sprchách jsme způsobili menší potopu a omlouváme se, jestli to po nás musel někdo uklízet. Po uvítané sprše následoval opět spánek ve velkém sále, tentokrát díky změně času o hodinu delší.

Neděle 28.10.2018

Vstávala jsem opět v sedm ráno a stejně jako včera jsem měla od osmi službu na infostánku. Před směnou jsem ještě stihla snídani v zázemí, kde byl výborný dort a sušenky. Za mojí směnu jsem řešila problém s vybavením na přednášení v dílně, které následně devyx vyřešil. Postrádala jsem hlasovací lístky na Cosplay soutěž. Návštěvníci si občas chybějící lístky pletli s lístky na Košplay soutěž a musela jsem je opravovat. Také jsem za směnu zklamala nejméně 3 lidi s informací, že Cosplyš soutěž byla z důvodu nízkého zájmu zrušena. Bohužel si nevšimli sobotního upozornění na FB na ukončení přihlášek v sobotu a již nebylo v silách organizátorů takhle narychlo Cosplyš soutěž připravit. Na infostánku jsem měla v neděli končit už v 11:00 a vystřídat mě měla mitsuki, která se nakonec o chvíli opozdila. S Ximarou jsme na mitsuki počkaly, a pak jsem se opět odebrala do zázemí na jídlo. Zařadila jsem se do pořadníku na toasty. Přišla jsem na řadu akorát včas, aby Geont měl teplé toasty po konci promítací směny ve velkém sále.

Ve 13:00 jsme s Geontem šli na Velké vyhlášení výsledků soutěží. Letos jsem se zúčastnila soutěže z časopisu Playbišík, kde se z plakátu měly spočítat úsměvy, karty a kusy čajového servisu. Této soutěže se nás zúčastnilo pouze 5 a z těch 5 Maemi bohužel onemocněla a nemohla se zúčastnit vyhlášení výsledků. Každý soutěžící získal barevný plakát, kterého se týkala soutěž a 3 vylosovaní soutěžící dostali hrníček od jazykové školy Spěváček. Vzhledem k nízké účasti byla šance na výhru vysoká a byla jsem mezi šťastnými vvylosovanými výherci.


Po vyhlášení nám Lusi s Jarníkem poradili, ať se jdeme podívat na Výměnnou burzu, jestli neukořistíme nějaké mangy. Bohužel jsme přišli pozdě a všechny zajímavé věci už byly rozebrané.

Vrátili jsme se tedy do velkého sálu na Zakončení Akiconu 2018 s Grekem, Akiko, Yarche, Bramborem a xD25. Hned po začátku začalo v sále pinkání balónků od Akiko. Dozvěděli jsme se, že letos navštívilo Akicon více než 900 účastníků a že rozmístěné papíry s nápisem "Pac a pusu" bohužel s velkou pravděpodobností znamenají, že příští NatsuCon bude posledním. NatsuCon a Akicon mají stejné organizátory je pro ně strašně vyčerpávající organizovat 2 cony po sobě a po NatsuConu již organizátorům nezbývá tolik síly na Akicon. Zároveň NatsuCon je conem s menším počtem návštěvníků a doplácí se na něj z rozpočtu na Akicon. Oznámení o plánovaném konci NatsuConu mě hodně zamrzelo. Na NatsuCon pravidelně jezdím každý rok od jeho založení a přirostl mi k srdi podobně jako Akicon. Je pravdou, že i já jsem si všimla nižšího počtu návštěvníků na NatsuConu a chápu důvody organizátorů pro jejich rozhodnutí. Bylo přislíbeno lepší zpracování Akiconu a možné rozšíření Akiconu o blíbené sbírání Achievementů z NatsuConu.

Dále padla z publika připomínka na nízký věk hlídky u tělocvičny a nezvládnutí situace, byl pochválen výběr jiné tělocvičny na přespání. Zazněl návrh na přesunutí kuřáků dál od vchodu, který absolutně zabil jeden mladý hoch jeho připomínkou, ať se návštěvníci vykouří dole. XD

Po zakončení jsme si sbalili s Geontem zavazadla, rozloučili se s kamarády a vydali se společně s ledmanem, Ximarou a Mirátorem na oběd do Centra Chodov. V 16:30 nám s Geontem jelo Student Agency zpátky domů do Liberce.

Shrnutí

Klady
- Design spořiče v podobě přesýpacích hodin s padajícími sakurovými lístky a design merche. Za spořič si Neoworm zaslouží pochvalu.
- Plechový hrníček v merchi.
- Propiska zdarma pro pořadatele.
- Občerstvení pro pořadatele v zázemí s ochotným kuchařem. Zaslouží pochvalu za to, jak na běžícím pásu připravoval toasty a další občerstvení pro naše hladové krky.
- Pochvala taky patří organizátorům za jejich pohotové řešení problémů. Hlavně obdiv Bramborovi, který narychlo sháněl zástupy za lidi, kteří bez omluvy nepřišli na směnu.
- Krámek s občerstvením letos obsahoval japonské cukroví, což bylo příjemným zpestřením nabídky.
- Přespání pro orgy ve velkém sále bylo klidné a dalo se tam dobře vyspat.
- Slušná nabídka stánků s prodejem předmětů a občerstvení spojeného s Japonskem.
- Zajímavý program. Přes prvotní očekávání, že půjdu jen na Greka, jsem si našla dost bodů programu, které mě zaujaly.
- Stream a aplikace (pochvala Erovi) i pro tento menší con.
- Papírový program a časopis Playbišík zdarma pro všechny.








Zápory
- Nekompatibilní conový notebook se speciálními prvky (animacemi, proklikáváním odkazů) v prezentacích.
- Absence seznamu prodejců a chybějící jména na rozpisech pořadatelů atd.
- Nedostatek visaček pro hosty a externisty.
- V neděli nebyly na infostánku hlasovací lístky pro Cosplay soutěž.
- Zrušení Cosplyš soutěže. V tomto případě byli účastníci upozorněni o ukončení přihlášek v sobotu na internetu, což bohužel nestačilo. Zřejmě by se hodilo dát upozornění i k popisu soutěže v papírovém programu.
- Výrazné zhoršení kvality v Blanici. Sice se to netýká přímo conu, ale i tak mám tuto hospodu s Akiconem úzce spojenou.

Na Akiconu převažovaly klady nad zápory a jako vždy jsem si tenhle oblíbený con užila a rozhodně se ho další rok chci opět zúčastnit v pozici infostánkařky. Stejně tak organizátoři mohou počítat s mojí účastí a výpomocí na infostánku na zřejmě posledním NatsuConu.
 


Akicon 2014

4. listopadu 2014 v 22:03 | Kirachan |  Akce
Již popáté jsem se zúčastnila Akiconu, který se letos konal 30.10. - 2.11. v KC Zahradě na Chodově v Praze.
Oproti předešlým ročníkům bohužel nastala změna a již se nepřespávalo přímo na conu, ale v Sokolovně. V den spuštění registrace na Akicon se nám s přítelem (Geontem) nepodařilo si registrovat přespání v Sokolovně a možnost přespání u kamarádů byla nejistá. Geont musel být v pátek 30.10. ještě do večera v práci. Vzhledem k těmto okolnostem jsme se rozhodli letos výjimečně přijet na Akicon až v sobotu a přespání ze soboty na neděli jsme ponechali osudu.

Sobota 1.11.
Vstávali jsme již kolem páté ráno, abychom se stihli včas dopravit z Liberce do Prahy na Akicon, kde jsme nechtěli propásnout Lusiinu přednášku, která začínala v 10:00. Žádný spoj nám naštěstí neujel, ani neměl zpoždění a my dorazili na Akicon asi čtvrt hodiny před desátou.
Po bleskovém odbavení u vstupu a uložení věcí jsme se vydali na přednášku Záchody vycházejícího slunce od Lusi.
Lusi nám představila dva typy záchodů, se kterými se můžete v Japonsku setkat. Konkrétně záchody japonského typu (díry v zemi) a západního typu (záchody, co máme u nás s technickými vymoženostmi navíc).
Technicky vytuněný japonský záchod vypadá takto:


Pro záchodové nadšence Lusi dala tip na výlet do showroomu záchodů v Japonsku, který se momentálně nachází v JR Minami Shinjuku Building na adrese 2-1-5 Yoyogi, Shibuya (více info u Lusi na blogu). Dozvěděli jsme se, že se v Japonsku konala i výstava záchodů, kde se člověk mohl "vcítit do kůže exkrementu" a sklouznout se do obrovského záchodu. Tato výstava se konala v muzeu Miraikan v Tokyu.
Zlatým hřebem přednášky pro mě bylo video s návodem na chození na záchod určeným pro děti. Vysmáté kapky moče a hovínko mě dostaly. :D


Lusiinu přednášku jsem si užila. Lusi dokáže zajímavě a zábavně přednášet i o záchodech. Pro mě byla její přednáška jednou z nejlepších z letošního Akiconu.

Po Lusi jsme chtěli ještě jít na chillinu přednášku Japonsko v anime: iluze vs. realita, která se konala v Malém sále. Bohužel bylo na této přednášce narváno a my se na ni nedostali.

Následovalo několik hodin volna strávených ve společnosti přátel. Navštívili jsme prodejní stánky, kde jsem ukořistila placku z Hry o trůny. Sakuře jsem předala dárek k narozeninám. Vydali jsme se společně s Veve, Terokem, Seritou, Melikem, Mitsuki a Honzou do Blanice na oběd.
Po návratu z Blanice jsme potkali Taylor, Nightie a Nime. Chtěla jsem Taylor požádat o podpis knihy Zavržený, kterou přeložila, ale byla jsem příliš nesmělá a neodvážila jsem se zeptat. ^^; Doufám, že se mi podaří podpis ulovit alespoň na příštím Akiconu.
V mezičase jsem za pomoci svých tužek na oči a konturek na rty vybarvila obrázek z Mangazínu a dala jsem ho do soutěže.


Od 15:00 jsme navštívili přednášku Fascinující vynálezy komiksového světa od Kalisto. Kalistina přednáška se mi jako vždy líbila a pobavila jsem se u ní. Geont zmínil, že Kalisto většinou při svém přednesu často opakuje nějaké slovo, ale já jsem si nikdy ničeho nevšimla.

Někdy v této době jsme zahlédli ve Velkém sále Stína z IRC sekai a měli tak tu čest ho poprvé potkat naživo.

Po Kalisto následovala technická pauza na nácvik Cosplay soutěže. Zůstali jsme v sále i na nácvik, protože nás nikdo nevyhodil. :D S Veve jsme šly na chvíli ven ze sálu, ale přes dav čekajících lidí jsme se už nemohly vrátit zpátky. Volala jsem tedy Geontovi, aby vyšel ven za mnou a chill s Garaxem nám mezitím drželi místa. Tímto bych jim za to chtěla poděkovat.
S Geontem jsme si skočili do Lidlu a po krátkém občerstvení jsme se vrátili na již probíhající Cosplay soutěž. Přišli jsme pouze o výstup první soutěžící, kterou jsme ale viděli na nácviku. Většinu z nás si jednoznačně získal v pořadí čtvrtý cosplayer Handsome Jacka, pro kterého jsme pak i hlasovali (foto z FB, autor: Hung Duong Manh).
Na Cosplay soutěži jsem byla poprvé a původně jsme tam s Geontem ani nechtěli jít. Šli jsme tam jen kvůli tomu, abychom si mohli zabrat místa na následující Grekovu přednášku. Nakonec jsem ráda, že jsme na Cosplay soutěž šli, protože mi přišla zábavná. Chtěla bych tímto pochválit i moderátora soutěže, který k zábavnosti soutěže přispěl.

Po Cosplay soutěži jsme zůstali v sále na již zmíněnou Grekovu přednášku o JSDF (Japan Self-Defense Forces). Dozvěděli jsme se, jak se Japoncům bravurně podařilo obejít zákon a vytvořili si "armádu", která údajně armádou není. Grek jako vždy poutavým způsobem zprostředkoval zajímavé informace. Trochu mi vadilo časté používání slova "pacifistický", jinak mu nemám co vytkout.

Následovala hodina volna, a pak jsme se opět vrátili do Velkého sálu na Vyhlášení soutěží & křest komiksů
Byli jsme svědky pokřtění komiksu Korektor, který si pak druhý den Geont zakoupil i s věnováním od Yuffie.
Jarník opět zaslouženě zabodoval v AMV soutěžích. Jeho AMV Střídavý Totoro nám bylo puštěno i v sále. Lusi nezůstala za Jarníkem pozadu a odnesla si dvě ocenění z pěvecké soutěže. V Cosplay soutěži vyhrál u diváků náš favorit Handsome Jack. Poprvé se podařilo vyhrát i mně, a to za nejoriginálnější vybarvení obrázku z Mangazínu. Dostala jsem poukaz na placku zdarma a 200 Akibonů, které jsem později směnila v Akikrámu za jídelní hůlky.


Po obdržení výhry jsme se přesunuli s Geontem do Malého sálu na přednášku Jak fungují roboti v mecha stylu od D-Toxe. D-Tox poukázal na různé technické chyby v mecha anime. Geontovi ve výběru mecha anime chybělo Soukou Kihei Votoms, ve kterém se údajně nevyskytuje příliš technických chyb a stojí za zhlédnutí. Mně jako neznalci mecha anime se přednáška líbila. Sama bych si tolika technických chyb nevšimla a oceňuji, jak přednášející vše dokázal vysvětlit.

V Malém sále jsme zůstali ještě na přednášku Japonské sexuální pomůcky od Sušenky. O tuto přednášku byl obrovský zájem. Bohužel se všichni do Malého sálu nevešli a Grek musel několik lidí požádat o odchod. Sušenka uvedla různé japonské pomůcky. Výběr pomůcek pro muže byl opravdu pestrý, od masturbačních vajec Tenga až po figuríny podobající se lidem. Japonské ženy tak pestrý výběr pomůcek bohužel nemají.

Pro případné zájemce existují na netu i recenze pomůcek.
Sušenka toto ožehavé téma zvládla s přehledem a zaslouží si pochvalu. :) Společně s přednáškou o záchodech to pro mě byla nejlepší a nejzábavnější přednáška z letošního Akiconu.

Po Sušence jsme si s Geontem vyzvedli věci z tělocvičny a chystali se odjet přespat k Veve a Terokovi. Terok nám zavolal taxíka, protože metrem a tramvají bychom jeli o dost déle. Navíc už bylo po půlnoci, takže jsme se chtěli přemístit co nejrychleji a nejpohodlněji. Taxikář nás překvapil tím, že měl přijet už za tři minuty. Mezitím začal Trpaslík hromadně zpívat Rozvíjej se poupátko. Kus písně jsme oželeli, protože jsme se potřebovali dostat ven ze zamčené KC Zahrady, abychom mohli počkat na taxík. Organizátorce Melik se podařilo nás pustit ven východem pro orgy, i když ji to stálo trochu dohadování s členem ochranky.

Jízda taxíkem mě příjemně překvapila. Cesta nás stála 200Kč, což vycházelo na 50Kč za osobu a nebylo to o moc víc než za městskou. Po příjezdu jsme si vybalili, zvládli noční hygienu a kolem druhé ráno zalehli. Přítomnost nám dělalo roztomilé a zběsilé koťátko.

Neděle 2.11.
Kolem osmé ráno nám kotě zaručilo budíček. Geontovi zalezlo do spacáku a mně skočilo na obličej, takže o zábavu bylo postaráno. :D
Z bytu jsme se vyhrabali poněkud později a zpátky na Akicon jsme dorazili až kolem dvanácté. Volný čas jsme strávili povídáním s přáteli. Ve stánku jsem ještě stihla vyměnit výherník kupón za placku s Bezzubkou a Geont si koupil jeden z posledních šesti výtisků Korektora.


Šli jsme pak už jen od 13:30 na Neslavné zakončení. Program byl zjevně posunutý přibližně o půl hodiny, takže jsme ještě viděli kus z přednášky Novinky asijského filmu od Vavči.

Na Neslavném zakončení nám Grek sdělil, že Akicon letos navštívilo přes 740 lidí. Upozornil nás na to, abychom se v sprnu nezapomněli registrovat na další Akicon. Také zde padla zmínka o možnosti přesunutí Akiconu z KC Zahrady do nových prostor z důvodu nedostatečné kapacity.

Po zakončení jsme se s Veve, Terokem, Seritou, Melikem, Mitsuki, Astrakem a Ely vydali směrem k zastávce metra. Většina z nás šla ještě na oběd do asijské restaurace Štěstí. Po obědě jsme jeli společně metrem. Postupně se od nás kamarádi odpojili, až jsme zbyli s Geontem sami. Dojeli jsme na Černý Most, udělali si nákupní mezizastávku v IKEE a v 18:30 jsme odjeli se Student Agency do Liberce.

Shrnutí
Zezačátku jsem se obávala letošního Akiconu kvůli nemožnosti přespání na místě. Ze zdravotních důvodů si nyní nemůžu moc dovolit bdění a děsila jsem se toho, že se mi na Akiconu udělá špatně. Naštěstí nám na poslední chvíli Veve s Terokem nabídli přespání u nich, za což jim patří obrovský dík.
Tak trochu jsem nepochopila menší problém s vypuštěním lidí ven za doprovodu orga v pozdějších hodinách. Vzhledem k tomu, že se dost lidí muselo přemístit na přespání jinde, tak bych uvítala bezproblémové pouštění ven a pouze bych po určité hodině už nepouštěla lidi dovnitř. Vše se ale nakonec vyřešilo a nevím, jestli byl pouze zádrhel u informovanosti a přístupu ochranky.
Menší problém také nastal s nedostatečnou kapacitou sálu na Sušenčinu přednášku, u které se dal čekat nával. Chápu, že ve Velkém sále tou dobou běželo promítání a moc na výběr tedy vzhledem k prostorám KC Zahrady nebylo.

Všechny tyto problémy by se daly vyřešit změnou prostor do místa s větší kapacitou a pevně věřím, že se Akiconu podaří najít vhodné místo.
Ke KC Zahradě a přilehlé Blanici mám nostalgický vztah, ale ukázalo se, že jsou potřeba i další sály s větší kapacitou. Také je zde neustále vzrůstající zájem ze strany návštěvníků, kterému už kapacita KC Zahrady nestačí.
Uvítala bych, kdyby na conu byly místnosti určené pouze na spánek, kde by po celou dobu conu byly uložené věci a nic by se nemuselo v průběhu conu balit a přenášet. V tomto ohledu jsem velice ocenila letošní Natsucon a potěšila by mě tato možnost i na Akiconu.

I přes menší zádrhele jsem si Akicon opět užila, dokonce možná i nejvíc ze všech ročníků. Notně k tomu přispěl pro mě zajímavý sobotní program a výhra v soutěži. Kromě problému s ochrankou byli všichni orgové příjemní a panovala na conu přítelská atmosféra. Ještě jednou bych také chtěla vyzdvihnout výběr moderátora Cosplay soutěže, který byl opravdu povedený.

Na viděnou na Akiconu 2015, ať už bude kdekoliv. :)






Natsucon 2014

26. srpna 2014 v 0:27 | Kirachan |  Akce
Rok utekl jako voda a přišel již druhý ročník Natsuconu, na kterém jsem opět nemohla chybět. Tento rok Natsucon změnil své prostory a z KC Zahrady se přestěhoval do budovy Obchodní akademie a ekonomického lycea, která se nachází v ulici Svatoslavova v Praze.

Pátek 22.8.
Na Natsucon jsem jela s přítelem (Geontem) z Liberce. Geont byl ten den ještě skoro do čtyř odpoledne v práci, jelikož byl všední den. Vyjížděli jsme proto z Liberce až v 16:45. Jako vždy jsme do Prahy vyrazili se Student Agency a cesta nám utekla velice rychle. Stačila jsem vyluštit jen dvě křížovky a už jsme kolem 18:05 přijížděli na Černý Most.
Metrem jsme se vydali na zastávku Karlovo náměstí, kde jsme vystoupili a šli jsme hledat východ k tramvaji číslo 18, která nás měla dopravit na zástavku Nuselská radnice. Ukázalo se, že hledání správného východu není tak lehké, jak jsme čekali, a zkusili jsme vyjít asi čtyřmi východy, než jsme našli ten správný (na směrové ceduli má napsáno Nusle). Geont si díky tomu věčnému pobíhání tam a zpět slušně zaposiloval s mým kufrem. :D Když už jsme konečně objevili správný východ, tak jsme akorát viděli, jak nám tramvaj číslo 18 ujíždí před nosem. Ještě začalo poprchávat a my čekali asi 10 minut na další tramvaj. Čekání nám zpěstřil jeden Číňan, který se nás anglicky ptal na cestu. My jsme mu akorát odpověděli, že nejsme z Prahy a cestu nevíme. Nacež se nás zeptal, odkud jsme. Geont odpověděl, že je z Liberce a Číňan nás pobavil následným dotazem, jestli je Liberec stát. :D Číňan se vydal svojí cestou a nám za chvíli přijela vytoužená tramvaj číslo 18, se kterou jsme dojeli na zastávku Nuselská radnice. Ze zastávky to už byl kousek a my konečně asi v půl osmé večer dorazili na místo konání Natsuconu.

U registrace jsme obdrželi modrorůžové pásky určené pro účastníky přespávající na místě. Hned u vchodu jsme narazili na Auriho a Teroka, kteří nás nasměrovali nahoru, kam jsme si šli ulovit místo na spaní. Krátce nato jsem potkala Petru a Rien. Petře jsem předala opožděný dárek k svátku a vyrobila jí náušnice s pentagramy. Geont si mezitím odskočil k Yakuze a nechal se vyfotit jako oběť pro případné "vrahy".

Společně s Geontem, Petrou a Rien jsme navštívili Lusiinu přednášku Japonské kanály 21. století. Lusi měla ode mě a Geonta už předem slíbenou účast na její přednášce. Geont na tuto přednášku dokonce přispěl svojí troškou do mlýna s fotkami kanálové uličky v Liberci, takže jsme si tuhle přednášku nemohli nechat ujít. Mohli jsme si prohlédnout pestrou sbírku fotek poklopů od kanálů, které jsou doslova uměleckými díly. Dostalo mě, že Japonsko má i Japonskou společnost poklopů od kanálů (Japan Society of Manhole Covers), kde se poklopy od kanálů třídí třeba podle toho, jaká zvířata se na poklopech vyobrazují. Lusi nám také představila pana Moritu (na flickru jako MRSY), který má v současné době největší sbírků fotek japonských poklopů od kanálů (nyní má 748 fotek).


foto: poklopová ulička v Liberci, fotil Geont

Po Lusiině přednášce jsem se vydala dolů do infostánku, abych ukořistila placku a přívěšek Natsuconu. Bála jsem se, že se stejně jako minulý rok placky rychle vyprodají, a tak jsem s koupí radši neváhala. Později se ukázalo, že moje obava tentokrát byla zbytečná. Geont si na infostánku koupil časopis drzej Dódžin.
Oba dva jsme už měli hlad a začali jsme ve škole hledat nějaký zdroj jídla. Po troše pátrání jsme dole objevili jídelnu, kde jsme si oba objednali toast. Po chvíli si k nám postupně přisedli kamarádi (Serita, Mitsuki, Ximara, ledman...), se kterými jsme si tam asi do půlnoci povídali. Pak jsme se odebrali do místnosti spaní, absolovovali noční hygienu a ulehli. Nějaké holky se v té místnosti trochu hlasitěji bavily a s Geontem jsme leželi blízko dveři, takže zezáčátku chvíli trvalo, než jsme mohli usnout. I přes to všechno se nám to někdy po jedné ráno povedlo a spali jsme asi až do osmi ráno.

Sobota 23.8.
Vstávání tentokrát nebylo vůbec násilné díky tomu, že ve spacích místnostech se nekonal žádný program a nemuselo se tak brzo vstávat kvůli vyklízení před programem. Už kolem deváté ráno jsem byla připravená navštívit něco z programu. Šli jsme s Geontem na O úpadku AMV tvorby v Čechách od Wolfiiho, ale na místě jsme zjistili, že to má být beseda. Nesledujeme česká AMV a ani se na jejich tvorbě nijak nepodílime, a tak jsme zbaběle utekli k Yakuze, kde jsme byli asi hodinu s Ximarou a ledmanem.

Od desíti ráno jsme navštívili přednášku Japonský marketing od Kůzlete, kde se měla původně vyskytnout Petra. Přiznávám, že jsem tam šla hlavně kvůli tipu od Petry, protože se o japonský marketing moc nezajímám a většinou chodím jen na ověřené přednášející (Grek, Hintzu, Lusi, Kalisto, Sušenka...) nebo na přednášky o "homo matroši". Kůzle jsem ještě přednášet neviděla a netušila jsem, co od jejího přednášení čekat. Zezačátku bylo trochu vidět, že je nervózní, ale pak se uvolnila a její přednes se mi líbil. Dozvěděla jsem se zajímavé informace o odlišnostech japonského marketingu a pobavila se u videí se ztřeštěnými japonskými reklamami. Přednáška pro mě byla nečekaným příjemným překvapením a byla jsem ráda, že jsem ji navštívila.

Po Japonském marketingu jsme šli do Malé tělocvičny na Ukázky Aikida. Programem nás provedl Slovák Martin Švihla a jeho kolegové. Nejdříve jsme mohli zhlédnout ukázku Aikida, poté následovalo sdělení informací o Aikidu. Zjistili jsme, že Aikido nemá za cíl ublížit nepříteli, ale nabízí možnost nepřítele odzbrojit a sebe ochránit. Aikido mi po této ukázce přišlo jako jakási souhra sil všech zúčastněních v boji a připomínalo mi trochu tanec. Byla nám poskytnuta možnost vyzkoušet si nějaké techniky Aikida na vlastní kůži. Zkusila jsem si s pár chvatů s trenéry Aikida. Vynechala jsem akorát nácvik boje s bokkenem, protože Geont si to se mnou nechtěl vyzkoušet, což mě trochu zklamalo.
Pro případné zájemce o Aikido sem přidávám odkaz na jejich webové stránky.

Po Aikidu následovaly asi tři hodiny volna, při kterých jsme s Geontem šli na procházku po okolí. Geont si zapomněl vzít ručník, takže si jeden koupil u Vietnamců poblíž. Za pomoci mapy jsme se snažili najít zastávku metra Vyšehrad, ze které jsem druhý den chtěla jet na Hlavní nádraží. Po chvíli hledání se nám podařilo zastávku najít a vydali jsme se zpátky. Poseděli jsme chvíli u dětského hřiště poblíž školy, protože nás v tu dobu program nelákal. Na hřišti jsem hypnotizovala hrazdy a doufala jsem, že všechny děti odejdou, abych mohla na hřišti nepozorovaně zaskotačit, bohužel se tak nestalo. :D Také jsme koukali na cosplayery, co se učili nějaký boj. Za nějakou dobu si cosplayerů všimly i děti z hřiště. Děti si myslely, že cosplayeři jsou Harry, Hermiona a Ron z Harryho Pottera a katany považovaly za kouzelnické hůlky. :D Celý nácvik souboje pak komentovaly, což bylo vtipné a roztomilé. Při cestě zpátky na Natsuconu jsme se stavili v Tescu, kde jsme sehnali něco k jídlu.

Od 15:00 jsme navštívili Grekovu přednášku Seyuu a jejich svět, na které byla jako vždy hojná účast. Bohužel na nás nezbylo místo na sezení, Geont si sedl na zem a já zvolila stání v rohu u větráku. I přes toto menší nepohodlí jsem si přednášku užila. Grek měl jako vždy skvělý přednes a dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací.

Ke konci Grekovy přednášky se nám podařilo sehnat místo na sezení a zůstali jsme ve stejném sále ještě na přednášku Sportovní anime pro fangirls od Kalisto. Tuto přednášku jsem už viděla ze záznamu z Animefestu a původně jsem zvažovala, že ji kvůli tomu vynechám a půjdu raději na Období bakumacu od Beldaran. Nechtělo se mi ale někam přesouvat, když jsem si konečně sedla, a rozhodla jsem se tedy na tuto přednášku zůstat. Kalisto byla jako vždy vtipná a její přednáška byla skvělá i přes fakt, že jsem věděla, o čem bude přednášet. Přemýšlím, že bych po dokoukání Free! Eternal Summer mohla zkusit Kuroko na Basket. :-U---
Mimojiné mi Kalisto připomněla AMV Final Straight, které skvěle shrnuje sportovní anime do jednoho videa.


Potom nás v programu na dlouhou dobu nic moc nezaujalo. Přesunuli jsme se opět ke stanovišti Yakuzy, kde jsme se chvíli bavili s kamarády, a pak se společně s Mitsuki a Seritou vydali do Restaurace U rodinného krbu. S Geontem jsme si dali jídlo a vyzkoušeli výbornou kopřivovou a bezinkovou limodádu. Občerstvení v této restauraci mě velmi mile překvapilo. Poprvé v životě jsem byla v restauraci, kde vyráběli vlastní limonádu a chipsy. Tímto děkuji Mitsuki a Seritě za tip na tuhle restauraci se skvělými limonádami.
Po nějaké době pohodového klábosení Geont zabředl k tématu eutanázie, což jsem moc nemusela. Následně Mitsuki pozvala Taje, kterého jsem jako jediná z nich neznala osobně. Narazila jsem na něj akorát na sekaii, kde na mě působil jako člověk, se kterým si nebudu mít moc co říct, což se mi nakonec potvrdilo. Geont, Serita a Taj se bavili na témata, která jdou absolutně mimo mě, takže jsem tam pak ke konci jen znuděně seděla a byla mi tam zima. Číšnice se nás zeptala, jestli si ještě něco objednáme, načež jsem odvětila, že bych už zaplatila a šla. Geont můj náznak o odchodu nepobral, a tak jsem tam znuděně seděla ještě další hodinu. Přemýšlela jsem, že bych šla sama zpátky na Natsucon, ale nechtělo se mi jít samotné, když už bylo skoro deset večer. Chtěla jsem jít od desíti na BL webcomics aneb angličtina výhodou od Cathy, ale propásla jsem to. Při cestě z restaurace jsme potkali Kiti, kterou jsem nejdřív nepoznala. ^^; Mrzelo mě, že jsem se s ní viděla jen na okamžik a doufám, že navštíví Akicon.

Byla jsem z toho zakončení v restauraci trochu naštvaná a zklamaná, ale uvědomila jsem si, že jsem sobecká. Geont jen tak nemá možnost si takhle popovídat, takže jsem dodatečně ráda, že se bavil. Zaslouží si to za to, že on se mnou chodí na homo přednášky, i když ho to nezajímá.

Kolem jedenácté večer jsme dorazili zpět na Natsucon. Tento večer jsme se s Geontem odhodlali k vyzkoušení místních sprch. Sprchy byly tak trochu pro odvážné, protože v nich byla docela špína a absence závěsu byla samozřejmostí. U holek byly vedle sebe bez zástěn tři sprchy. Chtěla jsem se vysprchovat sama v soukromí, ale to mi jaksi nevyšlo, protože tam vtrhly nějaké holky uprostřed mého sprchování. >-< Aspoň, že se nešly hned sprchovat těsně vedle mě, to už bych asi byla trochu nesvá, takhle se to ještě nějak dalo.
Po sprše jsme si šli lehnout do spací místnosti. Už jsem skoro usínala, když někdo s omluvou nečekaně rozsvítil. Z konverzace jsem zjistila, že rozsvítil jeden z orgů, který se chystal vykázat jednoho kluka, co spal s náma v místnosti. Org toho kluka donutil si sbalit všechny věci, přestřihl mu pásek a asi ho následně vyhodil z conu, i když bylo asi půl druhé ráno. Podle útržků z rozhovoru jsem vyrozuměla, že důvodem pro vyhazov asi byla klukova opilost, čímž porušil pravidla Natsuconu. Po tomhle vyrušení jsem velice rychle usla a spala asi až do devíti do rána.

Neděle 24.8.
Ráno se mi moc nechtělo vstávat a jen tak tak jsem stihla The Ultimate BL Challenge od Akiko. Došli jsme s Geontem akorát při představování účastníků soutěže. Soutěž se mi moc líbila, programátor soutěže a autorky otázek si zaslouží pochvalu. Díky soutěži jsem zjistila, že ještě nejsem úplně zarytá yaoistka, protože nějaké těžší otázky jsem nedávala. Nagat a Kalisto mě ohromily svými znalostmi yaoi. Stejně tak měla můj obdiv i výherkyně soutěže (Sailor Cap ?), která si vítězství právoplatně zasloužila. Geont na téhle soutěži byl tak trochu mimo, akorát věděl, ve kterých videohrách se dá hrát za gaye. Aby tak ne, když už kvůli mně hrál za gaye ve Fable a Dragon Age 1 a 2. XD

Po pauze na snídani jsme šli od 12:10 na Blok krátkých experimentálních přednášek. Akiko se nakonec zřekla přednášení a pouze uvedla přednášející. Přednášeli Kalisto, Yuffie, Hintzu a Sykysan. Kalisto si vzala na starost přednesení o tématu rodičovství v amerických komiksech, Yuffie představila téma o krabicích a záchodech ve videohrách, Hintzu dal nějaké tipy o tom, jak se nezlepšovat a Sykysan ukázal odpovědi linky 1188 na otázky o Japonsku. Líbily se mi všechny přednášky kromě té Sykysanovy. Ten dle mého zaostával v tomhle souhrnu skvělých přednášejích, těžil akorát z neznalosti poradců na lince 1188, což sice bylo vtipné, ale neoslovilo mě to. Příště bych spíš uvítala, kdyby použil své znalosti o nějakém tématu a netíhl jen k tomuto zesměšňování neznalosti jiných lidí.
Díky tomuto bloku jsem poprvé viděla přednášet Yuffie a velmi mile mě překvapila. Její přednáška se mi asi i líbila nejvíc (Kalisto je v těsném závěsu) a chci v budoucnu ještě nějakou její přednášku navštívit, i když se o videohry moc nezajímám.

Po experimentálních přednáškách jsme se přesunuli do sálu Meiji na 25+ japonských podivností od Sušenky. Japonci nepřestávají překvapovat svými šílenými vynálezy. Nejvíc mě asi dostaly náhubky na procvičování obličejových svalů, které mají zabraňovat vráskám kolem úst. Při většině přednášky jsem se pobavila. Škoda, že Sušenka přednášku nezakončila Hard gayem a dávala na konec ještě ukázku jiné show, která mě a zřejmě i zbytek publika moc neoslovila, protože dost lidí při této ukázce začalo opouštět sál. Nebo by možná bylo lepší dát do přednášky jen podivné vynálezy a show si nechat na nějakou jinou přednášku.

Po Sušenčině přednášce jsme si dali oběd v jídelně, kde jsme narazili na ledmana, se kterým jsme se rozloučili pro případ, že se už neuvidíme. Potom jsme si zabalili své věci a vydali se na náš poslední bod programu, kterým bylo Po stopách minulosti od Drakarna. S Drakarnem jsme si zavzpomínali na prvopočátky výskytu japonské tvorby (hlavně anime) v ČR. Drakarn ukázal, že má o daném tématu dostatečný přehled a žádný příspěvek z řad publika ho nezaskočil.

Tímto jsme kolem čtvrté s Geontem zakončili pobyt na Natsuconu, popadli zavazadla a vydali se směrem k zastávce metra Vyšehrad. Z Vyšehradu jsme jeli na Hlavní nádraží, odkud jsem pak měla jet rychlíkem domů. Trochu jsme časově neodhadli cestu na nádraží a zbývala mi kvůli tomu ještě hodina volna, než mi měl jet vlak domů. Geont se mnou počkal na nádraží a pomohl mi se zavazadlem do vlaku. Potom jsme se rozloučili a on se vydal zpět na metro, kterým jel na Černý most a následně jel se Student Agency zpátky do Liberce.

Zhodnocení
Klady
Organizátoři mají plus za hezké a bytelné pásky pro účastníky, kteří spali na místě. Také dávám plusové body za dostatek placek, přívěsků s motivy Natsuconu. Ocenila jsem možnost přespání v místnostech, ve kterých se daly nechat věci po celou dobu conu a byl v nich dostatek prostoru na spaní. Možnost si ráno trochu přispat byla pro mě vítanou změnou.
Uklizeči odpadků mají také pochvalu, uklízeli pravidelně a nevšimla jsem si nějakého výrazného bordelu po škole. Také se mi líbilo barevné zpracování obálky programu. Pochvalu také zaslouží umístění stánku s Matcha tea, bylo to příjemné zpěstření. Jestě přidat stánek s Bubble tea a bude to dokonalé. :D

Zápory
U programu bylo bohužel trochu matoucí uvedení časů jednotlivých bodů programu. Všechny časy byly posunuté, což činilo program trochu nepřehledným. Také bych uvítala vysvětlivky jednotlivých barev v programu a nahrazení x odstínů zelené a červené jinými barvami, aby člověk nemusel tolik "brejlit" při pokusu o rozlišení několika zelených barev. :D Ale pořád má Natsucon bod navíc za nápad s barevným rozlišením, což byla příjemná změna oproti černobílým programům Akiconu. Do programu by se mohla umístit i nějaká mapka rozmístění sálů v budově. Mapky byly rozmístěny na chodbách, takže to nebyl nějaký výrazný problém, umístění mapky do papírového programy by byl jen takový plus navíc. :)
Na dámských záchodech toaletní papír spíš nebyl, než byl. Ale tohle se na conech dá čekat a byla jsem vybavená papírovými kapesníky. Na dámských záchodech jsem také postrádala větší zrcadlo, které záhadně zmizelo. O_O Za to ale organizátoři nemohou. V Hlavním sále zlobila technika, v mikrofonu často skřípalo.

Shrnutí
I druhý ročník Natsuconu jsem si užila. Byl to pro mě pohodový con se zajímavým programem a myslím, že Natsuconu prospěla změna prostor. Škola sice byla starší, ale poskytla více místa než KC Zahrada, což jsem uvítala. Klady v mých očích převažují nad zápory, které spíše beru jako maličkosti a tipy pro další možná vylepšení.

Už teď se těším na třetí ročník Natsuconu, který si nechci nechat ujít! :)




Akce v Liberci

17. června 2014 v 12:19 | Kirachan |  Akce
Už jsem sem zase dlouhou dobu nic nepřispěla. Od konce března jsem začla mít zdravotní potíže, které teď pořád řeším. Hodně jsem poslední dobou odpočívala, ale snad se blýská na lepší časy.
V červnu jsem měla tu čest navštívit hned dvě akce v Liberci.

První z nich byla přednáška o ruční výrobě japonského papíru Washi, která se konala 2. června v krajské vědecké knihovně v Liberci. Na tuto přednášku jsem narazila čirou náhodou, když jsem šla s přítelem do knihovny vrátit knížky a všimla si plakátu o této přednášce. Shodou okolností se přednáška konala asi za hodinu a jako správný japanofil jsem se přítelem rozhodla, že přednášku navštívíme. Do začátku přednášky ještě zbýval nějaký čas, a tak jsme si v mezičase skočili na Bubble tea do obchodního domu Plaza, který se nachází v blízkosti knihovny.
Řádně napojeni jsme se vrátili do knihovny a přesunuli se do přednáškového sálu. Bohužel se nás v publiku nesešlo mnoho. Přednášející Izhar nás před začátkem přednášky vyzval, abychom si sedli blíže k němu a šli se podívat na ručně vyráběný papír a další výrobky. Byly tam i různé mísy a stínidla, která Izhar vyrobil společně s Carmelou. Carmela upletla proutěné konstrukce, na které se pak připevnil Izharův ručně vyrobený papír. Všechny vystavené výrobky jsme si mohli i osahat.
Přednáška byla v angličtině, jelikož Izhar pochází z Izraele a neumí česky. Do češtiny nám ji překládal Izharův učeň Michal Gorec, který nyní působí v Papyree poblíž Liberce. Izhar nám předal mnoho svých znalostí o ruční výrobě papíru, které získal od rodiny Kobayashi při svém pobytu v Japonsku. Zjistili jsme, že papír Washi se vyrábí z morušovníkového lýka nazývaného kozo a ruční výroba papíru nám byla představena krok za krokem.
Během přednášky se nás občas Izhar na něco zeptal a sami jsme mu mohli pokládat dotazy. Na konci přednášky jsme se přemístili opět k prohlídce výrobků a povídali si s Izharem. Izhar se nás ptal, proč jsme navštívili jeho přednášku a zval nás na kurz ruční výroby papíru, který se bude konat asi na podzim v Japonsku. Na závěr nám rozdal papíry s informacemi o sobě a Carmele.
Musím říct, že mi přednáška přišla zajímavá a hodně se mi líbila. Místy byla přednáška i zábavná a panovala na ní přátelská atmosféra. Jsem ráda, že jsem na ni náhodou narazila a rozhodla se ji s přítelem navštívit.

Druhou akcí byl liberecký jarmark, který se konal v sobotu 14. června. V sobotu mi přes den nebylo moc dobře a rozhodla jsem se tedy, že se s přítelem pojedeme podívat jen na večerní ohnivou show a ohňostroj. Těsně před naším plánovaným odjezdem začalo venku pršet, a tak jsme chvíli váhali, jestli máme na jarmark jet. Naštěstí se déšť rychle uklidnil a my tak za doprovodu duhy a červánků vyjeli do Liberce.
Nečekaně program začal asi o půl hodiny až o hodinu později, než bylo plánováno, a tudíž jsme se pak z Liberce vrátili až pozdě v noci.
Nejdříve jsme viděli několik tanečních vystoupení, mezi kterými nechyběly ani kankánové tanečnice. Potom následovala ohnivá show, při které jsme mohli vidět klasické polykání ohně, žonglování s pochodněmi, skákání přes ohnivé švihadlo a další kousky. Program završil netradiční ohňostroj, během kterého bohužel začlo opět pršet. Ohňostroj ale byl i přes pár chyb a nepřízeň počasí velkolepý.
Byla jsem ráda, že jsem jela a viděla poprvé v životě ohnivou show a zajímavý ohňostroj. Ze stání v dešti jsme byli slušně promrzlí, ale stálo to za to. :)

Momentálně mě tento pátek čeká sraz se spolužáky z VŠ v Ústí nad Labem. Bohužel se mi nepodařilo sehnat přespání v Ústí, a tak moje návštěva srazu asi bude docela krátká, ale i tak se na sraz těším a jsem na něj zvědavá. Ještě se tento víkend koná Geetacon, na který jsem původně chtěla jít, ale asi si nechám zajít chuť, protože můj zdravotní stav mi momentálně nedovoluje mít nedostatek spánku, který bych asi na conu měla.

PragoFFest 2014...

4. února 2014 v 18:25 | Kirachan |  Akce
...aneb jak jsem se na poslední chvíli rozhodla jet.

O návštěvě PragoFFestu (PGF) jsem uvažovala už před pár měsíci, když Veve zmínila, že by se tam objevila. Pak ale byla změna plánu a Veve neměla na PGF jet, takže jsem návštvěvu tohodle festu zavrhla, protože na festivaly primárně jezdím kvůli setkání s kamarády/známými a nechtěla jsem tam jet, aniž bych tam někoho znala. Asi týden před konáním PGF jsem si na FB náhodou všimla, že se na PGF chystají Méďin a Kooky a začal tak ve mně hlodat červíček pochybnosti, jestli bych se tam přecijen neměla vydat. Pořád jsem se ale snažila být rozumná a říkala jsem si, že bych za tu akci utratila peníze, co bych mohla ušetřit a Méďina a Kooky můžu vidět i v Klacíkově. To jsem ale nepočítala s tím, že se Veve na poslední chvíli rozhodne na PGF jet a oznámí toto rozhodnutí pár dní před konáním PGF. Jakmile jsem zjistila, že se Veve rozhodla navštívit PGF, tak jsem se pokoušela navrhnout příteli (Geontovi), abychom tam spolu jeli. Bohužel se mu to nehodilo a můj návrh odmítl. Opět nastoupilo mé rozumné já a snažila jsem se uchlácholit tím, že tedy ušetřím peníze a nepojedu tam.

V pátek 31.1. jsem si psala s kamarádem, co studuje v Praze a jen tak mezi řečí jsem si posteskla, že bych taky chtěla být v Praze, protože bych chtěla jít na PGF. V tu chvíli jsem si uvědomila, jak moc mě mrzí, že tam nemám jet a napadlo mě, že bych se tam přeci jen mohla aspoň v sobotu 1.2. vydat. Začla jsem se v pátek domlouvat s Veve a Méďinem, jak se sejdeme a u koho bych mohla přespat. Nakonec jsme se domluvily, že když pojedu sama, tak přespím u Méďina na koleji, aby Veve s přítelem měli soukromí. Večer jsem ještě kontaktovala Geonta a naposledy se ho zeptala, jestli opravdu nechce jet a nebude mu líto, že tam se mnou nebude. Řekl, že mu to nevadí a že zůstane doma. Potom jsem si ještě běžela do bankomatu vybrat peníze na zítra. Geont mi v noci koupil jízdenky Sporotiket do Prahy a já mohla druhý den vyrazit. Do postele jsem se dostala asi až ve tři ráno, protože jsem si ještě tiskla klauzury, hledala další možnou sekundární literaturu na BP, vykoupala se a balila si věci s sebou při sledování HIMYM.

V sobotu jsem měla budíka nařízeného na 6 ráno a vstávání nebylo zrovna příjemné vzhledem k tomu, že jsem skoro vůbec nespala. Po sedmé jsem se vydala směrem vlakovému nádraží a v 7:42 jsem se vyjela rychlíkem do Prahy. Čekání na vlak a cestu jsem si krátila zkoumáním předchozích verzí klauzur z českého jazyka a čtením knížky na BP. Toto pilné učební nasazení mi vydrželo do Ústí nad Labem, pak na mě začla padat únava a chtěla jsem pozorovat pro mě neznámou krajinu, která je na cestě z Ústí do Prahy.

V 10:27 jsem dorazila do Prahy na hlavní nádraží a vydala jsem se metrem směr Háje. Kolem dvanácté jsem se dostala k Modré škole, kde se konal PragoFFest a chtěla jsem si jít koupit lístek. Čekalo mě však nemilé překvapení a vyhazovač u dveří mi oznámil, že bez registrace předem na netu mě na PGF do pěti večer nepustí. Padlo na mě zoufalstí a nevěděla jsem, co budu sama dělat 5 hodin v Praze. U dvěří před vchodem jsem se radila s Méďinem a Kooky a snažily jsme se vymyslet, co bude dál. Nechtěla jsem, aby přišly holky o program a šly se mnou někam posedět a Kooky měla v pět večer odcházet z PGF, takže by si to pak skoro vůbec neužila. Nemohla jsem se dovolat Veve a netušila jsem kdy dorazí a opět by nastal problém s tím, že by musela kvůli mně přijít o program. Nakonec Kooky navrhla, že můžu jet Chodov a chodit po krámech v obchodním centru. Nechala jsem holkám svoje zavazadla, aby mi je uložily na PGF a vydala jsem se tedy směr Chodov. Tam jsem si došla na oběd a chodila po krámech přibližně do tří. Zabíjela jsem čas voláním s Geontem a s Veve. Nejdřív mi Veve navrhla, že za mnou přijede ve tři na Chodov, abychom se viděly a nemusela jsem tam být tak dlouho sama. Nakonec ale bylo vše jinak a Veve kolem třetí zjistila, že opět začli prodávat lístky a ukořistila mi poslední lístek na PGF.

Celá šťastná jsem se vydala opět směr Háje a konečně jsem mohla na PragoFFest! Asi kolem půl čtvrté jsem dorazila na PGF, setkala se s Veve a jejím přítelem a cca půl hodiny jsme seděli v jídelně a zkoumali na mobilu program. Celá moje výprava na PGF byla dost narychlo a vůbec jsem si předem neprošla, co na PGF má být za program, takže to bylo takové menší překvapení. Veve říkala, že chce jít na přednášku Tess, protože ji zná. Mně v programu nic jiného nezaujalo, a tak jsem se vydala s Veve na Tessinu přednášku Tolkien fanfiction pro začátečníky. Dozvěděla jsem se zajímavé zákonitosti o elfech a trpaslících, které by se ve fanfiction měly dodržovat. Tess zmínila některé špatné fanfiction a základní chyby v nich. Také dala pár tipů na pěkné fanfiction na Pána prstenů a Hobbita, ale bohužel si pamatovala jen jejich děj a přesné názvy nevěděla. Nabídla se, že pokud ji někdo kontaktuje, tak dá odkazy na všechny zmíněné fanfiction. Její přednes se mi líbil a přednáška mi přišla zajímavá, i když fanfiction na Pána prstenů nebo Hobbita psát nechci.

Ihned po skončení Tessiny přednášky jsem od pěti chtěla jít na přednášku TOP Amerických komiksů 2014 2013 od Vojty Rabyniuka. Na tuhle přednášku jsem šla jen kvůli přednášejícímu, protože jsem si s ním před pár lety psala na Last.fm a tohle byla příležitost ho poprvé vidět naživo. Těsně před vstupem na tuhle přednášku mě odchytil Méďin, bohužel už bez Kooky, a tak jsem se s ní ani nemohla rozloučit. :( Veve mě dočasně opustila a já jsem šla s Méďinem na Vojtovu přednášku. Sedly jsme si hned dopředu na lavičku, což se pro mě ukázalo jako mírně nepohodlné, protože se mi špatně koukalo nahoru na plátno a na Vojtu. Chvíli jsem nevědomě zírala na pivo, co měl v ruce a on se začal ujišťovat, jestli prý nemá rozeplý poklopec, že mu tam tak koukám. XDD Ani jsem se nezmohla na odpověď, že mu nekoukám mezi nohy, stejnak by mi asi nevěřil. :D Dal nějaké tipy na podle něj TOP komiksy za uplynulý rok a i mě tam něco zaujalo. Bohužel si ale nepamatuju přesné názvy a asi se ho budu muset na ně někdy zeptat. :-U-- Na konci ještě zmínil pár komiksů, které naopak považoval za nejhorší. Jeho přednáška mě zaujala a pobavila, akorát si člověk musí zvyknout, že někdy mluví sprostě. Méďin jako větší znalec amerických komiksů poznamenal, že u něj je vidět, že je víc zaměřený na komiksy od Marvelu.

Po Vojtově přednášce jsme s Méďinem na chodbě zkoukly program a zaujala mě tam přednáška Velký návrat Sherlocka od Daphne + Kate, a tak jsme na ní hned vyrazily. Hlavním obsahem přednášky bylo pouštení trailerů na třetí řadu Sherlocka a zmínění nějakých událostí z třetí řady a ukázání video ukázek. Ihned na začátku, jsme byli varováni, že to není pro ty, co ještě neviděli třetí řadu, protože to bude obsahovat spoilery. (Ještě, že jsem třetí řadu nedávno dokoukala.) V rámci téhle přednášky jsem viděla i speciál (epizodu 00), co se vysílal před první epizodou třetí řady. Obsah téhle přednášky mi tak trochu splývá s další přednáškou o Sherlockovi, na kterou jsem šla. Akorát si pamatuju, že jsem se u obou přednášek o Sherlockovi hodně nasmála a holky řekly i informace o tom, jak se děj třetí řady Sherlocka liší od děje psané předlohy. Mimojiné jsem díky této přednášce zjistila, že herci, co hráli Sherlockovo rodiče jsou ve skutečnosti rodiče Benedicta Cumberbatche (představitele Sherlocka). A že herečka, co hrála Mary je ve skutečnosti manželka Martina Freemana (představitele Watsona). Nevěděla jsem, že z třetí řady Sherlocka je tak trochu "rodinný seriál".

Púvodně jsem chtěla jít ještě od sedmi na WTF Ponies..? a setkat se tam zase s Veve, avšak ozvaly se mé primární potřeby a radši jsem pak s Méďinem šla do jídelny ulovit něco k snědku. Rozhodly jsme se, že si obě dáme hranolky s tatarkou, což se pro mě ukázalo jako ne příliš šťastná volba. Bylo tam hrozně moc lidí a obsluha si asi už pořádně nepamatovala, kdo si co objednal. Podávání jídla fungovalo systémem, že se zařval název jídla a ten, kdo si to jídlo objednal, tak si ho šel vzít. Jenže hranolky si objednávalo docela dost lidí a po naší objednávce a zaplacení dvou porcí hranolek je dostal jen Méďin a já jsem musela čekat. Mezitím se se mnou rozdělila o svojí porci a na mě se furt nedostávalo. Potom jsem si radši šla stoupnout přimo k výdejovému okýnku a po dvou připomenutích jsem se asi po třičtvrtě hodině dočkala i svojí porce hranolek. Méďin tam celou tu dobu čekal se mnou a bohužel kvůli tomu propásla přednášku Japonské pohádky III. Šly jsme si sednout nahoru a podělily se o druhou porci hranolek, pak nás tam navštívila Méďinova spolužačka J. a všechny tři jsme se od devíti vydaly na Typické a atypické shipy v Sherlockovi od Kate. Jak již název napovídá, dočkali jsme se zmínění typických párů (Sherlock + Watson, Sherlock + Irene...), tak i těch atypických. Přednášející nám ke skoro každému pairingu ukázala fanarty a pustila pár vybraných videí. U některých videí jsme se bavili, když na žádost publika pustila přednášející několikrát Sherlockovo prohrábnutí vlasů nebo zadek Irene Adler. Asi všichni jsme byli spíš zvědaví na atypické pairingy, které byly například knírek Watsona + namalovaný knírek Sherlocka, Mycroftovo deštník + Lestradovo kobliha atd... XD

Po skončení téhle přednášky jsem se rozloučila s Veve. Vyzvedla jsme si věci ze šatny a s Méďinem a J. jsme se vydaly směr metro. V metru jsme se rozloučily s J. a s Méďinem jsme přestoupily na jinou linku a dopravily s Méďinovo koleji, kde jsem měla přespat. Čekalo mě tak trochu šokující poznání jedné z pražských kolejí, ale byla jsem ráda, že jsem měla kde přespat.

I přes počáteční komplikace jsem si PragoFFest užila a nelituju toho, že jsem se na poslední chvíli rozhodla jet. Byla jsem ráda, že jsem mohla vidět Veve a poznat jejího přítele. Mrzelo mě, že jsem se tam skoro vůbec neviděla s Kooky. Taky se omlouvám všem, že jsem díky nevyspání byla místy tak trochu mimo. :D
Návšteva PragoFFestu pro mě byla velkým dobrodružstvím, protože to byla od Akiconu 2010 teprve moje druhá návštěva festivalu/conu v Praze bez Geonta. Taky to pro mě byl nezvyk, protože jsem zatím byla převážně jen na Akiconech a jednou na Animefestu a na Natsuconu. Poprvé jsem mohla poznat, jak vypadá Modrá škola, kde se dřív konaly Advíky.



Co je štěstí?

24. prosince 2013 v 1:52 | Kirachan |  Výlevy
Muška jenom zlatá? Jestli je to vážně muška, tak se mi ji podařilo asi dočasně chytit. Když se zpětně zamyslím nad uplynulým rokem, tak musím říct, že to bylo jedno z nejšťastnějších období mého života. Jasně, není úplně každý den posvícení a někdy jsem taky nevyhnula smutku a fňukání, ale pozitivní zážitky převažují. :)
V létě se mi konečně podařilo vyřešit nedorozumění s přítelovou babičkou a mohla jsem k nim opět jezdit a trávit s přítelem víc času. Zažila jsem dva suprové cony, a to nový Natsucon a pro mě již tradiční Akicon. Na podzim se mi podařilo podruhé v životě vyhrát. Vyhrála jsem balíček s kosmetikou (Mystery box) od Ladyboxu, kterou jsem částečně i obdarovala mamku a její kamarádku. Byla jsem v kině na Thorovi. Aby těch výher nebylo málo, tak jsem vyhrála ještě taštičku na šminky od PlumFoolery.
Podařilo se mi přítele vytáhnout na koncert, kde hráli Horkýže Slíže a Tři Sestry. Hlavní zpěvák skupiny Horkýže Slíže (Kuko) byl převlečený za "senseie karatistu" a předvedl nám své bojové umění, což mě jakožto mírného posedlíka Japonskem potěšilo. :D Mohla jsem při příležitosti koncertu "vyvětrat" riflové kraťasy v kombinaci s černýma punčocháčema, kozačkama a výraznější rtěnkou, což jsem už delší dobu chtěla zkusit, ale styděla jsem se jít takhle mezi lidi.


Při předávání dárků jsem od Petry dostala bombastickou čepici, která je fotogenická. XD Ale člověk musí dávat bacha, protože tahle čepice po nasazení motivuje k vytváření různých ksichtů.


Dodržela jsem slovo a navlíkla jsem tu čepici i na Honzu, kterému různé čepice sluší. Při té příležitosti jsem si i půjčila jeho vojenskou čepici, abych měla taky něco na hlavě. :D


Je to rebel! Rebel v čepici!


Nebojte, umíme se v čepicích tvářit i celkem "normálně".


Tyhle "čepicoidní" fotky bych ráda věnovala Petře, která nemá facebook a nemůže se tam na ně kouknout. Chtěla bych jí vzkázat, že čepice měla úspěch i na kulečníku, který jsme hráli s Honzovo kamarády. Při odchodu jsem na Honzu nasadilou svou čepici s koulema, ehm bambulema. Pohled na to, jak šel v týhle čepici ala Mickey Mouse zaplatit pití byl vážně k nezaplacení! XD

Kromě čepicových radovánek jsem ještě zažila další týden předávání dárků s Kristýnou a nečekaně nás ve škole navštívil i Roby, kterého jsem neviděla pomalu půl roku a moc ráda jsem ho zase po delší době viděla. :)
V poslední době jsem dělala klasické vánoční věci jako je pečení cukroví, uklízení, zdobení stromečků, dělání salátu a poslouchání koled. Někdy mi k tomu poslechu koled zadrnkal i můj bobíček. XD





Tyhle všechny věci a hlavně zážitky s přítelem, přáteli, rodinou a bobíčkem pro mě momentálně znamenají štěstí.

Přeju vám, ať taky "chytíte zlatou mušku" a prožijete šťastné a veselé Vánoce a šťastný nový rok 2014. :)

Akicon 2013

13. listopadu 2013 v 10:51 | Kirachan |  Akce
Přípravy na pro mě již čtvrtý Akicon probíhaly tentokrát mírně chaoticky. Balila jsem si věci nejen na Akicon, ale i na pobyt jinde a musela jsem do zavazadel narvat spacák a věci na 12 dní, což se ukázalo jako menší problém. :D Nakonec se ale díky mírné redukci oblečení podařilo věci do zavazadel nějak naskládat.
V záchvatu paniky jsem na emailu ani nemohla najít vstupenku na Akicon a psala organizátorům splašený email o absenci mé vstupenky, abych vzápětí díky příteli vstupenku na emailu objevila a cítila se jako totální idiot, že jsem ji předtím nenašla. Tímto se omlouvám, že jsem takhle zbytečně plašila.
Ve středu 6.11. jsem se s narvanými zavazadly vydala za přítelem do Chrastavy. Ve čtvrtek jsem si spolu s ním zabalila věci do jeho krosny, kterou si pak v pátek odvezl do práce v Liberci.

Pátek 8.11.
V pátek jsem se u přítele doma připravila a s pár dalšími věcmi mu jela naproti do Liberce, ze kterého jsme v 15:45 vyjeli se Student Agency do Prahy. Do Prahy na Černý Most jsme dojeli po páté večer a metrem jsme se vydali směr KC Zahrada. Ke KC Zahradě jsme se dostali kolem šesté večer a čekalo nás nemilé přkvapení, a tím byla fronta. Zatím jsem na Akiconu nikdy nestála frontu a hodinu po plánovaném zahájení jsme ji nečekali. Ve frontě jsme čekali asi čtvrt hodiny, než jsme se dostali dovnitř. Po vstupu do KC Zahrady jsme se s přítelem klasicky vydali hledat místo, kam uložit zavazadla. Při té příležitosti jsem potkala Sakuru s Rien a Kyoko a mohla tak Sakuře předat opožděný dárek k narozeninám. Následně jsem se dozvěděla, že ony čekaly ve frontě asi hodinu a že já a přítel (Geont) jsme na tom s čekáním byli ještě dobře.
Původně jsem chtěla jít na přednášku Jaoi očima akademiků 2.0 od Angie, ale vzhledem ke zpoždění u vstupu jsem se na to vykašlala a radši se místo toho vydala s ledmanem, Seritou, Mel a neznámým klukem na jídlo do čínské restaurace.
Po jídle jsme se vrátili do KC Zahrady, kde jsme s přítelem zabíjeli čas povídáním si.
Ve 21:30 jsme se s přítelem vypravili do Malého sálu na přednášku Japonská mentalita vůči zvířatům od Sušenky. Chtěla jsem na to kvůli přednášející, protože již dříve se mi přednáška od ní líbila. Sušenka opět přednášela dobře, ale bohužel tato přednáška obsahovala i informace a videa, která nebyla pro lidi se slabším žaludkem. Pečení chobotnice a porcování ryb zaživa jsem nějak přežila, ale na poslední video jsem se už radši nekoukala. Díky vyprávění přítele vím, že tam byla příprava žáby k jídlu zaživa a v misce ještě i mrkala. Jsem ráda, že jsem se o to poslední video připravila, protože již z předešlých videí mi začínalo být trochu špatně.
I přes mírné reptání ze strany přítele jsme v Malém sále zůstali ještě na Bara kontra Jaoi od Yasu. Yasu je novou přednášející a bohužel to na jejím přednesu bylo dost znát. Nervozita na ní byla vidět a zakoktávala se. Soucítila jsem s ní a naštěstí v průběhu přednášky se to trochu polepšilo. Z přednášky jsem si odnesla pouze to, že Bara by mělo být to, kde oba aktéři jsou "opravdoví chlapi" a ani jeden z nich není výrazně zženštilý (uke).
Po této přednášce jsme s přítelem popadli svoje věci a šli stepovat před Dílnu, kde se mělo spát. Před Dílnou jsme čekali asi půl hodiny, než jsme byli vpuštěni dovnitř. Podařilo se mi ukořistit místo uprostřed místnosti vedle zásuvky, kde jsem spala i na minulém Akiconu. Měla jsem vedle sebe i barikádu ze židlí a byla s místem na spaní nadmíru spokojená, protože to bylo útulné a mohla jsem si přes noc nabít mobil. :D Asi ve dvě ráno si naše okolí dopovídalo, zhaslo se a mohlo se spát.

Sobota 9.11.
Sama od sebe jsem se vzbudila před budíčkem a šla ze sebe udělat člověka, dokud ještě nebyl příliš velký nával holek na záchodech. Přítel mezitím sbalil naše věci. Nasnídali jsme se, a pak jsme se v 9:00 vydali na Novinky v anime, které prezentovali Arian a Wolfii. Trochu mě překvapilo, že tato přednáška obsahovala anime z roku 2012 a ne z roku 2013. Téměř žádné z prezentovaných anime jsem neznala a bylo zajímavé si poslechnout názor někoho jiného. Objevila se tam anime, na která se chystám a v případě Shingeki no Kyojin jsem byla tak trochu odrazena od toho, abych tohle anime zkoukla.
Potom jsme si povídali s Ximarou, ledmanem, Auriellem a dalšími. S přítelem (Geontem), ledmanem, Ximarou a Cirdanem jsme se vydali na oběd do Blanice. Bohužel jsme tam přišli před otevírací dobou, která byla ve 12:00 a museli venku čekat asi čtvrt nebo půl hodiny, než nás pustili dovnitř.
Po obědě jsme se vrátili do KC Zahrady, kde jsme potkali Taylor a Nightie. Po chvilce jsem přítele tak trochu odtáhla do Velkého sálu na přednášku DC Comics: Young just us od Kalisto. Americké komiksy vůbec nečtu, ale ráda poslouchám přednášky od Kalisto, tak jsem na její přednášku chtěla jít. Stejně jako na Natsuconu Kalisto dokázala pojmout téma amerického komiksu natolik zajímavě, že se to líbilo i mně, aniž bych tyto komiksy pořádně znala.
Po Kalisto následovala přednáška Nej...ečči od hintzua, který jako vždy nezklamal. Hned na začátku se hezky trefil do Zenyho, který mě na Natsuconu stylem svých přednášek nemile šokoval. Dále následovalo rozdělení do různých nej kategorií. U této přednášky jsem se pobavila, i když mi Ečči nic moc neříká a nevyhledávám to. Akorát mě mrzelo, že jsem nemohla jít i na přednášku Ach, ten nás fansub... od Astraka a Edisona23, protože se to krylo s hintzuovou přednáškou. Hintzu vyhrál jako sázka na jistou kvalitu a doufám, že bude videozáznam z přednášky Ach, ten náš fansub...
Ve Velkém sále jsme ještě setrvali na Co nás v Japonsku překvapilo od Lusi. Lusi nám představila zajímavé postřehy z Japonska. Nejvíce mě asi dostaly "záchodové pantofle". Jsem ráda, že v České Republice nemusíme mít speciální pantofle na "návštěvu" záchoda, protože se vadím, že bych neustále zapomínala si ty pantofle potom vyměnit za běžné. :D Konec přednášky s klanícím jelínkem byl roztomilý.
Někdy v průběhu našeho maratonu ve Velkém sále se k nám připojila Veve. Spolu s ní a dalšími lidmi jsme se po Lusině přednášce vydali do Blanice. Původně jsem chtěla ještě jít od sedmi na Grekovou přednášku o Anime archeologii, ale nechtělo se mi kvůli tomu chodit z Blanice, a pak zase zpátky. Opět doufám, že bude časem dostupný videozáznam této přednášky.
Po návratu z Blanice jsme se já a Geont v šatnách setkali se Sakurou, Rien a Kyoko, se kterými jsme si chvíli povídali. Chtěla jsem jít na přednášku Jaoi pairings...everywhere od Deidy a Kanade, ale Kyoko upozornila na to, že podle anotace by tato přednáška měla mít podobný obsah, který již někdy přednášela Kalisto, tak jsem na tuhle přednášku nakonec nešla a dala přednost zabrání místa na spaní v Dílně. Opět jsme se zavazadly netrpělivě čekali před Dílnou, abychom se tam uchýlili ke spánku. V sobotu byl o tuto místnost na spaní větší zájem než v pátek a čekali tam s námi navíc i Sakura, Kyoko, Rien, Střep a další lidé. S Geontem se nám podařilo opět ukořistit místo u zásuvky a opět jsem měla vedle sebe barikádu ze židlí a byla spokojená. :D Venku bylo zjevně veselo a slyšeli jsme sborové zazpívání "Rozvíjej se poupátko" a také dupání, které Geont navzal jako stádo mastodontů. Později jsme se dozvěděli, že to toto dupání bylo způsobeno hromadným lidským vláčkem po KC Zahradě. Se Geontem, Sakurou, Rien a Kyoko jsme se společně nasmáli a někdy kolem jedné nebo druhé ráno jsme šli spát.

Neděle 10.11.
V noci ze soboty na neděli jsem se podstatně lépe vyspala a také tak trochu zaspala. Tohle ráno se mi nepodařila moje taktika s dřívějším vstáváním, abych se mohla na záchodech upravit bez návalu holek, a tak jsem to tentokrát vzdala a namalovala se v átriu. Jak jsem později zjistila, tak jsem při této činnosti byla i vyfocena. :D Po snídani a udělání ze sebe člověka jsme se s přítelem (Geontem) vydali na Novinky v anime 2 od Ariana a Wolfiiho. Byly zde představeny tituly, které se do první přednášky nevešly. Opět jsem většinu anime neznala. Tentokrát jsem se na přednášce i pobavila díky videoukázkám. Přednáška se trochu protáhla, což Astrak nezapomněl Wolfiimu naznačit. :D
Díky přetáhnutí jsme na Grekově přednášce Typologie bišinek již nenašli místo k sezení a museli stát. Ke Grekovi snad netřeba se vyjadřovat, opět byla přenáška zajímavá a líbila se mi. Typologie seděla i na reálné ženy a ne jen na anime charaktery, sama jsem se v jedné kategorii našla a přítel mi mou domněnku potvrdil. :D
Po Grekově přednášce následovala pouze návštěva Lidlu a jídlo. Kolem dvanácté jsme se rozloučili s Taylor, Střepem, Cirdanem, Ximarou a ledmanem a vydali se na cestu náhradní dopravou a metrem na Anděl.

Na Andělu jsme s přítelem (Geontem) navštívili korálkový obchod a Mephit, kde jsme si nakoupili. Poté jsme se metrem přesunuli na Černý Most, kde jsme se vydali hledat IKEU, což se ukázalo jako trochu těžší, než jsme předpokládali. Nejdřívě jsme navštívili obchodní centrum, kde nám paní na informacích poradila, kudy se dostaneme do IKEY. Následně jsme již bez větších problému našli IKEU a šli nakupovat. V obchodě bylo doslova narváno a nakupování pro nás bylo živoucím peklem. Museli jsme se neustále proplétat přes dav lidí, kteří chodili hodně pomalu a zdržovali nás v skoro nekonečné cestě za zbožím, co jsme chtěli. Měli jsme trochu naspěch, protože jsme si předtím objednali na čtvtou hodinu autobus u Student Agency, a tak jsme neměli čas otálení. Nakonec se nám nějak podařilo ukořistit to, co jsme chtěli a stihnout autobus. Bohužel jsem si až u kasy vzpomněla, že jsem ještě chtěla rukavici na čištění štětců, ale i tak bych ji asi nesehnala, protože jsem neměla čas něco hledat a brala pouze to, na co jsme natrefili.
V 16:00 jsme vyjeli z Prahy směr Liberec. Na autobusové nádraží v Liberci jsme dorazili v 17:15. Pak jsme se přesunuli na vlakové nádraží, kde jsme do 18:02 čekali na vlak do Chrastavy. K příteli domů jsme dorazili totálně vyřízení asi tak v půl sedmé večer, a tímto pro nás skončil Akicon.

Musím říct, že jsem si jako vždy Akicon užila a byla jsem spokojená. Jsem ráda, že jsem se opět setkala s lidmi ze Sekaie a Sunsubu, které mám možnost vidět pouze na akcích. Z Akiconu jsem si také odnesla další přírůstky do mé anime a manga sbírky, které zde byly za výhodnou cenu. Tímto bych chtěla poděkovat příteli za to, že mi ty mangy a DVD koupil.

Hudba z AMV

19. října 2013 v 0:46 | Kirachan |  Anime
Už je to několik let, co značnou část hudby čerpám z AMV. Samozřejmě mám i oblíbené interprety a kapely, ale čas od času je potřeba poznat něco nového a není pro mě nic jednoduššího, než hledat hudbu přes AMV. Navíc při troše štěstí narazím na AMV s hudbou dle mého gusta, které je i dobře sestříhané a je to pro mě mnohem lepší zážitek, než poslouchání samotné hudby. Většinou si najdu nějaká AMV, která mě zaujmou, a pak si je pouštím klidně i několik měsíců pořád dokola, dokud mě neomrzí.
Nyní bych chtěla představit několik AMV, která poslední dobou poslouchám nejčastěji. Můj hudební vkus není příliš vyhraněný, takže se tu najdou AMV jak na písničky smutné, tak třeba i na dub step.
Neděste se, že je hodně AMV na anime Free!, jsem tímhle anime poslední dobou tak trochu posedlá a logicky se to projevilo i na AMV, která vyhledávám. :D


Díky tomuhle videu jsem přišla na zatím nejlepší cover verzi Wrecking Ball od Miley Cyrus, co jsem zatím slyšela. Dokonce se tomuhle videu podařilo zmírnit vzpomínky na strašný videoklip k originální verzi. Tohle video obsahuje prvek, který mám v AMV tvorbě hodně ráda, a tím jsou některé neztišené dialogy, které zasahují do hudby.
Anime: Free!
Hudba: Arthur Walvin - Wrecking Ball cover (https://www.youtube.com/watch?v=jojlcumWpXk)


Další AMV je také na Free! a je prvním AMV, které mě z Free! videí zaujalo. Je trochu smutnější a také obsahuje neztišené dialogy jako předchozí video.
Anime: Free!
Hudba: Barcelona - Please don't go


Free! do třetice všeho dobrého nebo zlého? :D Přísahám, že víc AMV už na Free! nebude!
Opět obsahuje neztišené dialogy, asi jsem na to fakt ujetá.
Anime: Free!
Hudba: John Nordstrom - Lost Along The Way


Aby té smutné hudby nebylo málo, tak je tu další AMV, tentokrát pro změnu na anime Makai Ouji: Devils and Realist. Je to zatím nejlepší AMV, co jsem na tohle anime našla.
Anime: Makai Ouji: Devils and Realist
Hudba: Tom McRae - My Vampire Heart


Od klidné hudby se přesuneme k rychlejším písničkám. Tohle AMV je na populární anime Shingeki no Kyojin. Anime jsem zatím ještě neviděla, ale AMV na Shingeki no Kyojin se mi líbí.
Anime: Shingeki no Kyojin
Hudba: Yuna - Lullabies (Adventure club remix)



Další AMV obsahuje písničku, která se mi hodně líbí a přijde mi netradiční.
Anime: Angel Beats, Clannad, Deadman Wonderland, Durarara!!, Tasogare Otome x Amnesia, Genius Party, Genius Party: Beyond, Kara No Kyoukai, Le Portrait De Petit Cossette, Mirai Nikki, Nodame Cantabile, Nodame Cantabile: Finale, Nodame Cantabile: Paris, Piano no Mori, R-15, Shiki, Steins;Gate, Umineko No Naku Koro Ni, Genshiken Nidaime, Danganronpa: The Animation, Rozen Maiden
Hudba: The Glitch Mob - Warrior Concerto
Ke stažení zde: http://amvnews.ru/index.php?go=Files&in=view&id=5174



A jako poslední je AMV, které teď poslouchám asi nejčastěji. Remix na Bitter Sweet Symphony mě zaujal.
Anime: Byousoku 5 Cemtimeter, Hyouka, Kore Wa Zombie Desu ka, Kotonoha no Niwa, Kumo no Mukou, Mardock Scramble, No.6, Photokano, Tamako Market
Hudba: The Verve - Bitter Sweet Symphony (Nero & Veronica Alex Remix)
Ke stažení zde: http://amvnews.ru/index.php?go=Files&in=view&id=5285


Toto by byl menší výběr tipů na AMV, která mě v poslední době nejvíce zaujala a momentálně je sleduji.
A co vy, také hledáte hudbu přes AMV?
Budu ráda, když mi dáte nějaké tipy na vaše oblíbená AMV. :)

Další články


Kam dál