Březen 2011

Ach, ta Shizaya posedlost

28. března 2011 v 13:43 | Kirachan |  Výlevy
Zbavím já se jí někdy? Už tomu bude pomalu rok, co jsem začla sledovat anime Durarara!! a následně si po pár zkouknutých epizodách oblíbila Izayu a Shizua. Moje yaoi "postižená" mysl si je okamžitě začla párovat a toužit po čemkoliv, kde by se k sobě měli o něco víc než v anime. Doslova se to zvrhlo v zběsilé hledání obrázků, doujinshi, fanfiction...čehokoliv o nich.
Už i dřív jsem měla svoje oblíbené páry v anime a manze (ať už homo, anebo hetero), ale ještě nikdy jsem tím nebyla tak pohlcená. Vždycky je nahradili nějací jiní oblíbenci, a ti staří po nástupu nových upadli v zapomnění. Ale u Shizaya pairingu to stále nepřichází. Čím to? Je to snad tím, že jsem za ten rok nenašla žadné anime/mangu, kde by se vyskytovaly postavy, které by mi je mohly nahradit? Anebo mě snad oni dva nikdy neomrzí? Je mezi nimi nenávist, provokování, posedlost, náboj, vášeň...všechno, o čem si člověk u většiny yaoi může nechat akorát tak zdát.

A teď k tomu, co mě vedlo k napsání tohodle článku. Před pár dny jsem se po několika letech rozhodla stvořit video a je právě o nich. Už jsem nevydržela neustálou náplavu představ, při poslouchání jedné písničky a musela ji realizovat. Připomnělo mi to, jaká zábava to pro mě byla stříhat, zkoušet nové efekty a zároveň jak to dokáže hrát na nervy, když počítač začne protestovat a sekat se >-<

Tady je výsledek mojí námahy. Je to kratší a není to úplně, jak jsem si to představovala. Ale já stejnak asi nikdy nebudu s nějakým svým výtvorem plně spokojená ^^; Obsahuje yaoi, takže 15+ (i když tohle asi stejnak nikdo nedodržuje :D)


Už jsem taky podlehla...

27. března 2011 v 14:58 | Kirachan |  Výlevy
Tak je to tady...po dlouhém odolávání jsem si nakonec taky založila blog.
Poprvé se mi myšlenka o založení blogu problýskla hlavou těsně po návštěvě Akiconu. Halda lidí pak psala reporty s jejich zážitky a já, jakožto člověk bez blogu, jsem ho napsat nemohla. Ale pořád jsem si říkala, že to nemá cenu si blog zakládat a stejnak by nikdo nebyl na moje výlevy zvědavej. Po nějaký době si blog založily i moje dvě nejbližší kámošky, a to už jsem si začala říkat, když můžou ony, tak proč ne já? Ale i tak jsem se k založení až doteď nemohla dokopat. Ani nevím, co mě vedlo ke změně názoru. Možná chuť zapadnout mezi blogery a možnost se někde "vykecat". Můj blog je tu a jsem zvědavá, jak se jeho obsah bude vyvíjet.
Teď už mi jenom zbývá se nějak poprat se vzhledem a začít vesele přispívat :)